Dosáhnout důchodového věku a nepodat žádost o penzi zní jako promarněná příležitost. Zákon o důchodovém pojištění to ale odměňuje nejštědřejším bonusem, jaký v systému existuje: za každých 90 kalendářních dnů odpracovaných po vzniku nároku roste zásluhová část důchodu o 1,5 procenta výpočtového základu. Přesluhování má přitom háček, o kterém se mluví méně. Rok bez výplaty penze stojí desítky tisíc korun a trvá roky, než se vrátí.

Podmínkami nároku na řádnou penzi a postupem podání žádosti se zabývá samostatný přehled o starobním důchodu. Tenhle text řeší situaci, kdy člověk nárok už má a rozhoduje se, co s ním.

Kdy člověk přesluhuje

Přesluhování znamená, že pojištěnec dosáhl důchodového věku, získal potřebnou dobu pojištění, ale o výplatu starobního důchodu nepožádal a dál pracuje. Nárok na penzi mu trvá, jen ho zatím neuplatnil. Rozhodující je forma práce. Bonus se počítá za dobu výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Zaměstnání na běžnou smlouvu tuhle podmínku splňuje, drobná brigáda za pár tisíc měsíčně nemusí.

Přesluhovat lze i po částech. Kdo odejde do penze o půl roku později, dostane bonus za dvě celá čtvrtletí, ne nic.

Kolik přidá jedno čtvrtletí

Podle ČSSZ se procentní výměra zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání důchodu. Rok práce navíc znamená čtyři takové úseky, tedy 6 % výpočtového základu. Výpočtový základ je zjednodušeně řečeno zprůměrovaný a zákonem upravený výdělek, ze kterého se penze počítá. S poslední mzdou se neshoduje a bývá výrazně nižší, protože se vyšší příjmy nad zákonnou hranicí započítávají jen zčásti.

K bonusu se přidá ještě jedna položka. Odpracované měsíce se počítají do celkové doby pojištění a ta sama o sobě zásluhovou část zvedá. U důchodů přiznaných v roce 2026 náleží za každý celý rok pojištění 1,495 % výpočtového základu, přičemž tahle sazba bude v dalších letech dál klesat. Protože se bonus počítá procentem z výpočtového základu, roste v korunách s výší dřívějších výdělků. Člověk s nízkým výpočtovým základem dostane za stejné čtvrtletí práce podstatně méně než ten, kdo vydělával nadprůměrně.

Modelový výpočet a doba návratnosti

Muž s výpočtovým základem 20 000 Kč odloží odchod do penze o rok. Bonus 6 % z této částky dělá 1 200 Kč měsíčně navíc, k tomu se připočte dopad delší doby pojištění. Přesné číslo stanoví ČSSZ v rozhodnutí. Proti tomu stojí ztráta. Kdyby o penzi požádal hned, pobíral by ji dvanáct měsíců. Při důchodu 22 000 Kč měsíčně jde o 264 000 korun, které nedostane.

Návratnost počítaná jen z bonusu vychází na 220 měsíců, tedy zhruba osmnáct let. S dopadem delší doby pojištění se lhůta zkrátí, i tak se ale pohybuje v řádu let, ne měsíců. Kdo přesluhuje do 66 let, dostane odloženou penzi zpátky někdy kolem 84. narozenin. Dva roky odkladu situaci nezmění. Bonus se zdvojnásobí na 2 400 Kč měsíčně, ztráta ale vyroste na zhruba 528 000 korun a poměr mezi oběma čísly zůstane podobný. Delší přesluhování samo o sobě návratnost nezkracuje.

Tenhle výpočet nezohledňuje mzdu, kterou člověk během přesluhování bere. Pracovat a zároveň pobírat důchod jde ale i bez odkladu, takže mzda sama o sobě argument pro přesluhování není. Kdo přesluhuje, navíc nemá nárok na slevu na pojistném pro pracující důchodce. Ta se váže na pobírání starobního důchodu v plné výši. Během odkladu tedy odvádí plné pojistné, zatímco jeho vrstevník s přiznanou penzí platí o 6,5 procentního bodu méně. Tenhle rozdíl v čisté mzdě do modelového výpočtu často nikdo nezapočítá, přitom ročně dělá u průměrné mzdy tisíce korun.

Práce s důchodem v plné výši

Druhá varianta je jednoduchá. Pojištěnec požádá o důchod, pobírá ho celý a dál pracuje bez jakéhokoli omezení výdělku.

Za tuhle dobu se ale procentní výměra od roku 2025 nezvyšuje. Zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů zaniklo k 31. prosinci 2024, nahradil ho zákon č. 417/2024 Sb.

Místo bonusu k penzi dostali pracující starobní důchodci slevu na pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanci se projeví ve vyšší čisté mzdě, živnostníkům se sazba pojistného snížila z 29,2 % na 22,7 %. Slevu je nutné si vyžádat, u zaměstnance přes zaměstnavatele, u podnikatele na ročním přehledu o příjmech a výdajích. Postup uplatnění popisuje ČSSZ na stránce věnované slevám pro pracující důchodce.

Výhoda slevy je okamžitá, projeví se hned v příjmu. Nevýhoda spočívá v tom, že se do výše penze nepromítne vůbec. Podrobný výpočet slevy a srovnání s přesluhováním rozebírá článek o pracujícím důchodci.

Poloviční důchod jako střední cesta

Zákon zná i variantu, kdy si člověk nechá vyplácet polovinu starobního důchodu a dál pracuje. Za takovou dobu se procentní výměra zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů, tedy poloviční rychlostí oproti plnému odkladu. U téhle možnosti ČSSZ na stránce Starobní důchod podrobně uvádí časové omezení do konce roku 2025. Aktuální podmínky i to, zda se varianta v roce 2026 stále nabízí, je proto namístě ověřit přímo u okresní správy sociálního zabezpečení, ne podle staršího článku nebo doslechu.

Co se má změnit od roku 2028

Vláda schválila 20. července 2026 novelu zákona o důchodovém pojištění, která pracujícím důchodcům zvýšení penze vrací. Zásluhová část by se měla zvyšovat vždy od ledna, poprvé v roce 2028, a to o 1,5 % za rok odpracované doby, u kratší doby o poměrnou část.

Prvním rozhodným obdobím má být 1. září 2026 až 31. srpna 2027. Zaměstnancům by sociální správa přidala automaticky, živnostníci by museli požádat. Sleva na pojistném má podle návrhu zůstat zachovaná.

Novelu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Alešem Juchelkou (ANO). Schválení vládou ale není konec cesty, návrh musí projít Sněmovnou i Senátem a podepsat ho prezident. Do té doby jde o záměr, ne o platné pravidlo, a parametry se mohou při projednávání změnit.

Kdy přesluhování dává smysl a kdy ne

Rozhodnutí stojí na dvou věcech: na zdraví a na tom, jestli člověk peníze potřebuje hned. Bonus je štědrý, ale odměňuje dlouhověkost. Kdo se v šedesáti sedmi cítí dobře, práce ho baví a rodinná anamnéza slibuje devadesátku, může na odkladu vydělat.

Opačný případ je senior se zdravotními potížemi nebo s napjatým rozpočtem. Pro něj bývá výhodnější důchod si nechat přiznat a případně pracovat dál se slevou na pojistném. Odložený příjem se nedá vrátit.

Praktickou roli hraje také rodinná situace. Vyšší vlastní penze se později promítne do souběhu s pozůstalostním důchodem a může ovlivnit, kolik nakonec dostane přeživší partner. Tahle úvaha se do rozhodování dostane málokdy, přitom u manželských párů s výrazně odlišnými výdělky není zanedbatelná.

Roli hraje i nejistota pravidel. Systém prošel za poslední tři roky několika změnami a další jsou v legislativním procesu. Kalkulace na patnáct let dopředu proto pracuje s parametry, které nemusí vydržet.

Na co si dát pozor

Bonus se počítá jen za celé úseky 90 kalendářních dnů. Kdo skončí v práci pár dnů před uzavřením dalšího úseku, přichází o celých 1,5 % výpočtového základu. Datum ukončení pracovního poměru se proto vyplatí sladit s dnem, od kterého nárok na důchod vznikl.

Druhá past se týká typu práce. Dohoda o provedení práce s nízkou odměnou nemusí zakládat účast na důchodovém pojištění a doba pak do bonusu nespadne. Ověřit si to lze na okresní správě sociálního zabezpečení ještě před podpisem smlouvy. Stejně tak se hodí ohlídat, jestli zaměstnavatel skutečně odvádí pojistné, protože bez odvedené účasti na pojištění se doba do bonusu nepočítá.

Pozor patří i na zpětné přiznání penze. Bonus se váže na dobu, kdy člověk důchod nepobíral. Kdo si nechá důchod přiznat k dřívějšímu datu a vyžádá si doplatek zameškaných splátek, musí počítat s tím, že se tatáž doba nemůže zároveň započítat do zvýšení. Která varianta vyjde výhodněji, je namístě nechat spočítat ČSSZ ještě před podáním žádosti.

Co si zjistit před rozhodnutím

Nejrychlejší cestou k reálnému číslu je informativní osobní list důchodového pojištění a orientační výpočet od ČSSZ, z něj jde vyčíst doba pojištění i podklad pro výpočtový základ. S tímhle papírem v ruce má smysl spočítat dvě varianty: kolik penze vyjde při odchodu hned a kolik po roce nebo dvou přesluhování. Rozdíl dělený měsíční ztrátou dá dobu návratnosti a ta bývá výmluvnější než procenta v zákoně.