Dva lidé se stejnou pracovní historií a stejným výdělkem můžou dostat invalidní důchod, který se liší o tisíce korun měsíčně. Rozhoduje stupeň, který jim přiznala posudková služba. Výpočet invalidního důchodu přitom stojí na stejném vzorci u všech tří stupňů. Mění se v něm jediné číslo.

Důchod se skládá ze dvou částí

Invalidní důchod má stejnou stavbu jako starobní penze. Tvoří ho základní výměra a procentní výměra. Základní výměra je pevná částka. Je stejná pro všechny důchody bez ohledu na stupeň invalidity i na to, kolik kdo odpracoval a vydělal. Pro rok 2026 činí 4 900 Kč měsíčně a posouvá ji každoroční valorizace.

Procentní výměra je ta část, ve které se rozdíly projeví. Počítá se z výpočtového základu, tedy z průměrného měsíčního výdělku přepočteného na dnešní hodnotu peněz a sníženého redukčními hranicemi. Jak se výpočtový základ stanoví, rozebírá článek o výpočtu důchodu. U invalidního i starobního důchodu to funguje stejně. Výsledná měsíční dávka je součet obou částí.

Stupeň mění jen jedno číslo ve vzorci

U invalidity třetího stupně činí procentní výměra za každý celý rok doby pojištění 1,495 procenta výpočtového základu, pokud důchod přiznává ČSSZ v roce 2026. U důchodů přiznaných dřív platilo 1,5 procenta. Důchodová reforma tuhle sazbu každý rok o kousek snižuje, takže rok přiznání hraje roli.

Druhý a první stupeň se nepočítají samostatně. Zákon je odvozuje od třetího stupně:

  • druhý stupeň činí polovinu procentní výměry třetího stupně,
  • první stupeň činí její třetinu.

Základní výměra zůstává u všech tří stupňů stejná. Rozdíl mezi stupni tak v celkové dávce vychází menší, než by poměr 1 : 2 : 3 napovídal. Těch 4 900 Kč dostane příjemce v prvním stupni úplně stejně jako ve třetím.

Modelový výpočet pro všechny tři stupně

Vezměme člověka, kterému vyšel výpočtový základ na 20 000 Kč a kterému se po započtení odpracovaných let i dopočtené doby sešlo 40 celých let pojištění. Důchod mu byl přiznán v roce 2026.

Třetí stupeň: 20 000 × 40 × 1,495 % vychází na procentní výměru 11 960 Kč. Se základní výměrou 4 900 Kč dělá dávka 16 860 Kč měsíčně.

Druhý stupeň: polovina z 11 960 Kč, tedy 5 980 Kč. Celkem 10 880 Kč.

První stupeň: třetina z 11 960 Kč, tedy 3 987 Kč. Celkem 8 887 Kč.

Mezi prvním a třetím stupněm je v tomto modelu rozdíl necelých osm tisíc korun měsíčně. Berte čísla jako ilustraci principu. Skutečný výpočet pracuje s přesným počtem dnů pojištění, s koeficienty přepočtu výdělků za každý rok kariéry a s redukčními hranicemi, které pro rok 2026 leží na 21 546 Kč a 195 868 Kč.

Druhý model ukazuje kratší kariéru. Žena, které invalidita vznikla v padesáti letech, má výpočtový základ 15 000 Kč a včetně dopočtené doby jí vychází 30 celých let pojištění. Ve třetím stupni jí procentní výměra vyjde na 6 728 Kč a celá dávka na 11 628 Kč. Ve druhém stupni to dělá 3 364 Kč a celkem 8 264 Kč, v prvním stupni 2 243 Kč a celkem 7 143 Kč. Srovnání obou modelů ukazuje, kde se rozdíly tvoří. Deset let pojištění navíc a o pět tisíc vyšší výpočtový základ zvedly dávku ve třetím stupni o víc než pět tisíc korun měsíčně. V prvním stupni je stejný posun jen třetinový, protože se třetinovou sazbou násobí i každé zlepšení výdělků a odpracovaných let.

Dopočtená doba a mladí žadatelé

Kdyby se doba pojištění počítala jen z odpracovaných let, vyšel by invalidní důchod čtyřicetiletému žadateli o tisíce korun níž než člověku, který onemocněl v šedesáti. Zákon proto pracuje s dopočtenou dobou, jde o dobu od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou úřad k odpracovaným letům přičte.

ČSSZ ale dopočtenou dobu nezapočítá vždy v plném rozsahu. Záleží na tom, v jakém věku invalidita vznikla a jak souvisle byl žadatel předtím pojištěný. Kdo měl v mládí delší mezery bez pojištění, může dostat dopočtenou dobu kratší.

U mladšího žadatele bývá dopočtená doba tou větší částí započtených let. Pro výslednou částku má často větší váhu než samotná výše výdělků.

Pod jakou částku dávka neklesne

Krátká doba pojištění nebo nízký výpočtový základ dokážou vypočtenou procentní výměru srazit hodně nízko. Zákon proto stanoví spodní hranici, a to zvlášť pro každý stupeň.

Pro rok 2026 platí, že procentní výměra invalidního důchodu činí nejméně:

  • 4 900 Kč u třetího stupně, tedy částku ve výši základní výměry,
  • 2 450 Kč u druhého stupně, tedy polovinu základní výměry,
  • 1 634 Kč u prvního stupně, tedy její třetinu.

Když tedy někomu ve třetím stupni vyjde procentní výměra na 3 500 Kč, dostane 4 900 Kč. Celková dávka pak činí 9 800 Kč měsíčně, protože se k procentní výměře přičte základní výměra ve stejné výši. Spodní hranice pomáhá hlavně lidem s krátkou pracovní historií. Na tom, že první stupeň zůstává i s dorovnáním nízký, ale nic nemění. Něco přes šest a půl tisíce korun měsíčně na běžné živobytí nestačí.

První stupeň s tím počítá, protože předpokládá, že člověk dál pracuje v upraveném rozsahu.

Změna stupně: ČSSZ nepočítá důchod znovu

Při kontrolní prohlídce se stupeň invalidity může změnit oběma směry. Řada lidí čeká, že se pak celý důchod spočítá od začátku. Nestane se to. ČSSZ vezme dosavadní procentní výměru a vynásobí ji koeficientem podle toho, mezi kterými stupni se přechází:

  • z prvního na druhý stupeň koeficientem 1,5,
  • z prvního na třetí stupeň koeficientem 3,
  • z druhého na třetí stupeň koeficientem 2,
  • z druhého na první stupeň koeficientem 0,6667,
  • ze třetího na druhý stupeň koeficientem 0,5,
  • ze třetího na první stupeň koeficientem 0,3333.

Vraťme se k modelovému příkladu. Kdo měl ve druhém stupni procentní výměru 5 980 Kč a posudková služba mu přizná třetí stupeň, dostane 5 980 × 2, tedy 11 960 Kč. Základní výměra se nemění, celková dávka vyjde na 16 860 Kč. Tenhle postup má dvě strany. Přepočet je rychlý a předvídatelný, protože nezávisí na tom, co se mezitím dělo s vaším příjmem. Roky práce mezi dvěma posouzeními se ale do koeficientového přepočtu samy nepromítnou. Pokud jste mezi posudky pracovali a odváděli pojistné, zeptejte se na okresní správě sociálního zabezpečení, jak se to ve vaší situaci projeví.

Souběh s dalším důchodem

Kdo má současně nárok na invalidní i starobní důchod, nedostane oba. ČSSZ vyplácí jen jeden, a to vyšší. Vyjdou-li oba stejně, vyplácí se ten, který si pojištěnec zvolí.

Jinak to funguje u pozůstalostních důchodů, při souběhu invalidního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem se nejvyšší důchod vyplácí v plné výši včetně základní výměry a z ostatních důchodů náleží polovina procentní výměry. Na číslech to vypadá takto.

Vdova pobírá invalidní důchod prvního stupně s procentní výměrou 3 987 Kč a k tomu jí vznikne nárok na vdovský důchod, jehož procentní výměra je vyšší. Dostane celý vdovský důchod včetně základní výměry a k němu polovinu procentní výměry invalidního důchodu, tedy necelé dva tisíce korun. Základní výměra se v žádném souběhu nevyplácí dvakrát.

Co se stane v 65 letech

Invalidní důchod není doživotní kategorie. Nárok na něj zaniká dnem, kdy příjemce dosáhne 65 let, případně důchodového věku, pokud je vyšší. Stejným dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. O převod žádat nemusíte, ČSSZ ho udělá sama. Znovu ale důchod nepřepočítá.

Příjemce takového starobního důchodu o to může požádat sám. Výpočet pak proběhne podle běžných pravidel a náleží mu ta vyšší z obou částek. Smysl to dává hlavně u lidí, kteří pobírali první stupeň a přitom dál pracovali, protože první stupeň počítá jen s třetinovou sazbou. Podmínky běžného výpočtu shrnuje článek o starobním důchodu.

Na co si dát pozor

Sazba 1,5 procenta se na internetu drží dál, protože u důchodů přiznaných do konce roku 2025 skutečně platila. Kalkulačka, která s ní počítá, vám u důchodu přiznaného v roce 2026 vrátí mírně nadhodnocené číslo. U čtyřiceti let pojištění dělá rozdíl ve třetím stupni pár desítek korun měsíčně, takže o drama nejde, ale přesné číslo z takové kalkulačky nečekejte.

Druhá věc je samotný stupeň. Výše dávky se odvíjí od posudku, ne od diagnózy. Jak posouzení probíhá, kdo ho provádí a co ovlivňuje jeho výsledek, popisuje článek o tom, jak funguje invalidní důchod a jeho tři stupně.

Do vzorce vstupují jen celé roky pojištění. Dny, které do celého roku chybějí, se do procentní výměry nepromítnou. Sčítá se přitom odpracovaná a dopočtená doba dohromady, takže se na celé roky zaokrouhluje až jejich součet.

V prvním modelu výše by jeden celý rok navíc znamenal ve třetím stupni zhruba tři sta korun měsíčně. A pozor na redukční hranice.

Výpočtový základ není totéž co váš průměrný hrubý příjem. Kdo vydělával nadprůměrně, uvidí ve vzorci podstatně nižší číslo, než čeká. Z části výdělku nad první redukční hranicí se započítává jen 26 procent, k částce nad druhou hranicí se nepřihlíží vůbec.

Shrnutí

Vzorec je u všech stupňů stejný, liší se jen sazba. Třetí stupeň počítá s plnou sazbou, druhý s polovinou, první s třetinou. Základní výměra 4 900 Kč přijde ke každému z nich stejně a při změně stupně se dosavadní procentní výměra jen vynásobí koeficientem. Nejrychlejší cesta k reálnému číslu vede přes informativní osobní list důchodového pojištění od ČSSZ. Z něj zjistíte, kolik let pojištění vám úřad skutečně eviduje, a právě to číslo do vzorce dosadíte. Bez něj počítáte z odhadu, který se od evidence obvykle liší.