Otec se po zlomenině krčku vrátí z nemocnice a je jasné, že další měsíc doma sám nezvládne. Dcera má práci, pár dnů dovolené a představu, že na tohle přece nějaká dávka existuje. Existují dvě. Ošetřování člena rodiny seniora pokrývá krátkodobé ošetřovné, které vydrží devět dnů, a dlouhodobé ošetřovné až na devadesát dnů. Každá z nich má jiné podmínky a rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, jestli rodina dostane peníze, nebo si vybere neplacené volno.

Obě dávky vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a obě patří do nemocenského pojištění. Tím je dané i první síto. Kdo není nemocensky pojištěný, nedosáhne ani na jednu z nich.

Devět dnů na akutní situaci

Krátkodobé ošetřovné, v zákoně jednoduše ošetřovné, náleží pojištěnci, který nemůže pracovat, protože ošetřuje osobu, jejíž zdravotní stav po nemoci nebo úrazu nezbytně vyžaduje péči jiného člověka. Nemocná matka nebo otec do této definice spadají stejně jako malé dítě.

Podpůrčí doba činí nejvýše 9 kalendářních dnů, počítají se i víkendy a svátky, takže při běžném rozvržení směn připadne na práci jen šest nebo sedm z nich. Delší, šestnáctidenní varianta se týká jen osamělého zaměstnance pečujícího o dítě mladší 16 let, na péči o seniora se nevztahuje.

Dávka činí od prvního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Pro člověka s průměrným příjmem to znamená znatelný výpadek, se kterým je rozumné počítat dopředu. Podmínkou bývá společná domácnost s ošetřovanou osobou. U blízkých příbuzných se ale nevyžaduje. Výjimka platí pro příbuzné v přímé linii, tedy rodiče, prarodiče a děti, dále pro sourozence, manžela nebo registrovaného partnera a pro rodiče manžela či registrovaného partnera.

Dcera bydlící o dvě města dál tak nárok mít může, soused nebo neteř mimo společnou domácnost nikoli.

Během devíti dnů se mohou ošetřující osoby jednou vystřídat. Manželé si tedy péči o rodiče rozdělit mohou, ale jen jednou, ne po dnech tam a zpět. Potřebu ošetřování posuzuje ošetřující lékař, který vystaví příslušné rozhodnutí. Bez něj se dávka nevyplácí, ani když je situace doma jakkoli vypjatá. Pokud ošetřovanou osobu během podpůrčí doby přijmou do nemocnice, běh podpůrčí doby se po dobu hospitalizace staví.

Kdo se k ošetřovnému nedostane

Osoba samostatně výdělečně činná nárok na ošetřovné nemá, a to ani tehdy, když si dobrovolné nemocenské pojištění platí. Živnostník pečující o nemocného rodiče tak zůstává bez dávky. Stejně na tom bývají lidé pracující na dohodu o provedení práce. Bez nároku zůstávají i nepracující důchodci a lidé bez zaměstnání, protože jim neběží nemocenské pojištění, na které je dávka navázaná. Tím se ošetřovné výrazně liší od příspěvku na péči, který se na zaměstnání pečujícího nijak neváže a dostává ho sám opečovávaný. Podrobnosti o něm shrnuje článek Příspěvek na péči: stupně závislosti a jak o něj žádat.

Dlouhodobé ošetřovné má jiná pravidla

Dlouhodobé ošetřovné vzniklo pro situace, kdy se zdravotní stav člověka zhorší natolik, že péče potrvá měsíce. Vyplácí se nejdéle 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče a jeho výše je stejná jako u krátkodobé varianty, tedy 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Vstupní podmínka bývá pro rodiny nejnepříjemnějším překvapením. Ošetřovaná osoba musí být hospitalizovaná alespoň 4 po sobě jdoucí kalendářní dny a ošetřující lékař musí předpokládat, že bude potřebovat dlouhodobou péči ještě dalších nejméně 30 kalendářních dnů. Vlastní výjimku mají lidé v nevyléčitelném stavu, u kterých rozhoduje ambulantní lékař a hospitalizace se nevyžaduje. Podklad pro dávku tvoří elektronické rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Vystavuje ho ošetřující lékař poskytovatele lůžkové péče na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby, kterou si k tomu určí.

Sám pacient přitom musí s péčí souhlasit. Souhlas se uděluje písemně na předepsaném tiskopise a lze ho kdykoli písemně odvolat. Rodina, která se domluví bez seniora, o dávku přijde. Pečující musí splnit vlastní podmínku pojištění. Zaměstnanec potřebuje účast na nemocenském pojištění alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících před nástupem na dávku. U OSVČ musí dobrovolné nemocenské pojištění trvat alespoň 3 měsíce bezprostředně předcházející. Živnostníci tedy na rozdíl od krátkodobého ošetřovného nárok mít mohou.

Okruh oprávněných je u dlouhodobého ošetřovného širší. Patří sem příbuzní, včetně dospělého potomka, tchyně, švagra, neteře nebo snachy, a také druh či družka a lidé žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. Během devadesáti dnů se pečující mohou střídat po celých dnech, klidně opakovaně, dávka ale v daný den náleží vždy jen jednomu z nich.

Další nárok na dlouhodobé ošetřovné při téže potřebě péče o tutéž osobu vzniká nejdříve po uplynutí 12 měsíců.

Volno, které zaměstnavatel neodmítne

Do konce května 2025 stálo a padalo dlouhodobé ošetřovné se souhlasem zaměstnavatele, ten mohl volno odmítnout, pokud mu v tom bránily vážné provozní důvody. Flexibilní novela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 tuhle možnost zrušila. Zaměstnanec o volno podle § 191a zákoníku práce požádá, prokáže, že podmínky splňuje, a zaměstnavatel mu ho poskytnout musí.

Pro pečující rodiny jde o podstatnou změnu, protože právě obava z reakce zaměstnavatele bývala důvodem, proč lidé o dávku vůbec nežádali.

Jak žádost proběhne

Zaměstnanec žádost nepodává sám na úřadě, jde přes zaměstnavatele. Lékař vystaví elektronické rozhodnutí a předá identifikátor, ten zaměstnanec sdělí zaměstnavateli spolu s dalšími údaji a zaměstnavatel odešle podklady příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Samotné peníze posílá ČSSZ, zaměstnavatel je nevyplácí. Dávka chodí na stejný účet jako mzda, pokud si pojištěnec nevyžádá změnu tiskopisem Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění.

Výplata přijde zpětně, po zpracování podkladů, ne v termínu nejbližší mzdy. Rodina, která počítá s tím, že výpadek příjmu pokryje hned, se peněz dočká později, než čekala.

Na co si dát pozor

Nejčastější omyl spočívá v tom, že si rodina obě dávky splete a počítá s devadesáti dny tam, kde jich náleží devět. Krátkodobé ošetřovné pokryje horečku, chřipku nebo pár dnů po drobném úrazu. Na rekonvalescenci po zlomenině krčku ani po mozkové příhodě samo o sobě nestačí.

Podmínka čtyřdenní hospitalizace zároveň vyřazuje typickou situaci, kdy senior slábne postupně doma a do nemocnice se nedostane. Taková rodina na dlouhodobé ošetřovné nedosáhne, i když péče reálně zabere celé dny.

O rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče je rozumné požádat ještě během hospitalizace nebo v přímé souvislosti s propuštěním, ne s odstupem týdnů. Konkrétní postup potvrdí ošetřující lékař nebo okresní správa sociálního zabezpečení, u které se dá ověřit i to, jestli žadatel splňuje podmínku doby pojištění.

Pozornost si zaslouží i pravidlo dvanácti měsíců. Kdo devadesát dnů vyčerpá naráz, další nárok při stejné potřebě péče o téhož člověka mu vznikne až po roce. U seniora se střídavě zhoršujícím se stavem se proto vyplatí zvážit, jestli dávku čerpat hned celou, nebo se s dalším příbuzným střídat a rozložit ji.

Sazba 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu znamená u většiny lidí citelně méně, než kolik činí čistá mzda. Kdo si může vybrat mezi ošetřovným a dovolenou, u které se příjem nekrátí, obvykle sáhne nejdřív po dovolené a ošetřovné si nechá na dobu, kdy mu dny volna dojdou.

Když péče potrvá déle než devadesát dnů

Obě dávky mají konec a péče o seniora ho často nemá. Ve chvíli, kdy se ukáže, že situace bude trvalá, se logika mění. Namísto dávky navázané na zaměstnání pečujícího přichází ke slovu příspěvek na péči, který dostává sám senior a ze kterého se dá hradit i pečovatelská nebo odlehčovací služba.

Souvisejícím krokem bývá vyřešení postavení pečujícího, tedy zdravotního pojištění a zápočtu doby péče do důchodu. Co všechno z toho plyne, rozebírá text Osoba pečující o osobu blízkou: práva, dávky a pojištění. Právě tenhle přechod od krátké epizody k dlouhodobému uspořádání bývá pro rodiny nejnáročnější a vyplatí se ho řešit dřív, než podpůrčí doba doběhne.