Přečkat poslední měsíce před penzí v evidenci úřadu práce, pobírat podporu a zdravotní pojištění nechat na státu. Tak uvažuje řada lidí, kterým do důchodu zbývá jeden až tři roky. Úřad práce před důchodem ale není bezplatný přestupní uzel: doba v evidenci se do důchodu počítá jen z 80 procent, podpora v nezaměstnanosti se od ledna 2026 změnila a několik chybějících dní může stát celý rok pojištění, tedy desítky tisíc korun za dobu pobírání penze.
Proč lidé do evidence míří
Lákadla jsou dvě. Prvním je podpora v nezaměstnanosti, druhým zdravotní pojištění. Za uchazeče o zaměstnání platí pojistné stát, kdežto kdo z práce odejde a nikde se nepřihlásí, musí platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. Podle VZP to v roce 2026 činí 3 024 Kč měsíčně, za rok tedy 36 288 Kč.
Z té částky se rodinný rozpočet opravdu zhoupne. Pro lidi, kteří mají doma ještě hypotéku nebo podporují dospělé děti, je to často rozhodující argument.
Jenže evidence není jen úspora na pojistném. Zasahuje do výpočtu důchodu a právě tam se schovávají čísla, která nikdo na první pohled nečeká.
Osmdesát procent, ne sto
Doba v evidenci je takzvaná náhradní doba pojištění. Znamená to, že se do důchodu započítává, i když se za ni neplatilo pojistné z výdělku, jenže ne celá. Podle zákona o důchodovém pojištění (155/1995 Sb., § 29 odst. 5 a § 34 odst. 2) se počítá jen v rozsahu 80 procent, a to jak pro nárok na důchod, tak pro výši procentní výměry.
V praxi to vypadá takto: rok práce se započítá jako 365 dní, rok v evidenci jako 292 dní. Chybí tedy 73 dní a ty samotná evidence nedorovná.
Další omezení se týká evidence bez podpory v nezaměstnanosti. Ta se započítá nejvýš tři roky, počítáno zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, a z doby před 55. narozeninami nejvýš jeden rok (§ 5 odst. 2 písm. a). Kdo tedy plánuje delší čekání, musí počítat s tím, že část doby do pojištění nespadne vůbec.
Kdy chybějící dny stojí celý rok
Do výše důchodu se počítají jen celé roky pojištění, tedy 365 dní. Zbylé dny nad celý rok se při výpočtu procentní výměry nezohlední. Pár dní navíc nebo naopak pár dní chybějících proto může způsobit skok, který vypadá nepoměrně.
Modelový příklad. Představte si muže, který má odpracováno 37 let a 20 dní. Kdyby zůstal v zaměstnání ještě rok, měl by 38 let a 20 dní, tedy 38 celých let. V evidenci by mu ale přibylo jen 292 dní a skončil by na 37 letech a 312 dnech. Do výpočtu se tak započítá 37 let, o rok méně, přestože mu k 38 letům chybělo jen 53 dní.
Cena jednoho roku pojištění je v procentech výpočtového základu vyčíslitelná. Pro důchod přiznaný v roce 2027 činí 1,49 procenta výpočtového základu měsíčně (pro rok 2026 je to 1,495 procenta). Při modelovém výpočtovém základu 30 000 Kč to dělá asi 447 Kč měsíčně, za rok 5 364 Kč. Za deset let pobírání důchodu vychází přes 53 000 Kč, a to ještě bez pravidelných zvyšování penze.
Skutečný výpočtový základ je u každého jiný. Jak se důchod skládá, rozebírá článek o výpočtu důchodu.
Co evidence nepokazí
Jedna výhoda tu je. Evidence patří mezi takzvané vyloučené doby (§ 16 odst. 4 písm. g), což znamená, že se z výpočtu průměrného výdělku vynechá. Měsíce na úřadu práce tedy průměr nesnižují. Kdyby se počítaly jako měsíce s nulovým příjmem, penze by byla citelně nižší.
U jiné varianty je to jinak. Kdo místo evidence přejde na částečný úvazek nebo dohodu, bude mít v osobním vyměřovacím základu nižší příjmy, které průměr stáhnou dolů. Naopak ale tyto měsíce zůstanou plnými měsíci pojištění, pokud z výdělku odvádí pojistné. Obě věci je potřeba vážit proti sobě.
Podpora v nezaměstnanosti po změně
Od 1. ledna 2026 platí novela č. 120/2025 Sb., kterou shrnul epravo.cz. Nárok má jen ten, kdo za poslední dva roky odpracoval aspoň 12 měsíců pojištěné činnosti. Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou se podpora vyplácí, závisí na věku v den podání žádosti. Nad 52 do 57 let jde o 8 měsíců, nad 57 let o 11 měsíců.
Výše se odvíjí od dřívějšího čistého výdělku. Prvních 3 měsíce je to 80 procent, dalších 3 měsíce 50 procent, zbytek doby 40 procent. Zrušené je dřívější snížení podpory pro ty, kdo odešli ze zaměstnání sami nebo dohodou bez vážného důvodu. Na podporu mají nárok bez ohledu na způsob odchodu.
Modelový příklad. Žena ve věku 58 let s dřívějším čistým výdělkem 25 000 Kč by dostala za 11 měsíců zhruba 147 500 Kč: tři měsíce po 20 000 Kč, tři po 12 500 Kč a pět po 10 000 Kč. Strop podpory v příkladu nehraje roli. Je to propočet bez zaokrouhlování, ne nárok, který by úřad vyměřil.
Návrh, který zatím neplatí
Vláda 1. září 2026 schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který by podporu od roku 2027 snížil. Podle Práce a mzdy by měla činit 65 procent první dva měsíce, 50 procent další dva měsíce a 45 procent po zbytek doby. Zároveň by klesl strop podpory. Délka podpůrčí doby by se měnit neměla.
Je to ale jen návrh. Parlamentem zatím neprošel a konečná podoba se může lišit. Kdo zvažuje přihlášení kolem přelomu roku, měl by sledovat, jak projednávání dopadne, a nespoléhat na čísla z tohoto odstavce.
Souběh s předčasným důchodem
Podpora a penze se vylučují. Podpora nenáleží poživateli starobního důchodu, a naopak předčasný důchod se do dosažení řádného důchodového věku nevyplácí po dobu, kdy člověk pobírá podporu (§ 37 odst. 2).
Předčasný důchod navíc vyžaduje 40 let pojištění a smí se přiznat nejvýš tři roky před řádným důchodovým věkem. Krácení je trvalé, činí 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dní, pokud člověk nemá odpracováno 45 let pojištění. Kolik takové krácení vyjde, ukazuje propočet ztráty u předčasného důchodu.
Evidence s podporou a předčasná penze tedy nejdou naráz. A protože se evidence započítává jen z 80 procent, může i hranice 40 let vyjít později, než se čeká. Jistotu dá jen výpočet ČSSZ.
Varianty vedle sebe
| Varianta | Jak se počítá doba | Příjem | Co hlídat |
|---|---|---|---|
| Práce do důchodového věku | 100 % | mzda | nejvyšší výpočtový základ, ale plná pracovní zátěž |
| Částečný úvazek nebo dohoda | podle odvodů | nižší mzda | nižší příjem stahuje průměr |
| Evidence s podporou | 80 % | podpora 8 až 11 měsíců | podpora se vyplácí jen omezenou dobu |
| Evidence bez podpory | 80 % | žádný | nejvýš 3 roky, před 55. rokem jen rok |
| Předčasný důchod | podle nároku | krácená penze | trvalé krácení, při podpoře se nevyplácí |
Žádná z variant není univerzálně nejlepší. Mění se podle toho, kolik let pojištění už člověk má, kolik mu zbývá do řádného důchodového věku a jak dlouho má podporu.
Na co si dát pozor
První past je počítání po měsících místo po dnech. Chybějící týdny mohou rozhodnout o celém roce pojištění, a ztráta se pak táhne po celou dobu pobírání penze.
Druhá past je spoléhání na staré informace. Podmínky podpory se od roku 2026 změnily a pro rok 2027 se připravují další úpravy, takže tvrzení z roku 2025 už neplatí. Starší rady z internetu proto patří ověřit.
Třetí past se týká zdravotního pojištění. Stát platí jen po dobu, kdy je člověk v evidenci. Po jejím skončení, ať z jakéhokoli důvodu, se platba (v roce 2026 je to 3 024 Kč měsíčně, s vyšší minimální mzdou v roce 2027 vzroste) vrací na něj, pokud nemá jiný příjem.
Evidence také není jen formalita. Uchazeč spolupracuje s úřadem práce a podrobnosti o povinnostech řeší úřad práce, ne tento text. S nemocenskou těsně před důchodem je to zase jiná kapitola, kterou probírá článek o ochranné lhůtě před důchodem.
Čím začít, když do důchodu zbývají tři roky
Nejdřív zjistit, kolik let a dní pojištění je v evidenci ČSSZ. Informativní osobní list a předběžný výpočet důchodu popisuje článek o předběžném výpočtu přes ČSSZ. Potom spočítat, jestli nechybí dny do dalšího celého roku. Potom porovnat varianty z tabulky a o nejasnostech se poradit s ČSSZ nebo s úřadem práce.
Rozhoduje i věk, ve kterém důchod vzniká. Ročník po ročníku ho uvádí tabulka důchodového věku. Kdo se hlásí do evidence kolem přelomu let 2026 a 2027, ať si u úřadu práce ověří, jaká pravidla podpory budou k datu žádosti platit. Vládní návrh zatím prochází schvalováním.
