Zaměstnavatelé si invalidní důchod často spojují s automatickým koncem pracovního poměru. Zákon ale žádný takový mechanismus nezná a neurčuje ani to, kolik si člověk s invalidním důchodem smí k dávce vydělat. Co firmu čeká, závisí hlavně na stupni invalidity, na počtu zaměstnanců a na tom, jestli chce z podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením i něco získat.

Musí zaměstnanec zaměstnavateli hlásit, že pobírá invalidní důchod?

Přímou zákonnou povinnost oznámit zaměstnavateli přiznání invalidního důchodu zaměstnanec nemá. Ohlašovací povinnost směřuje jinam: příjemce důchodu musí do osmi dnů písemně informovat Českou správu sociálního zabezpečení o skutečnostech, které mají vliv na trvání nároku, jeho výši nebo výplatu. Stačí k tomu tiskopis, obyčejný dopis, e-mail s uznávaným elektronickým podpisem nebo datová schránka.

Vůči zaměstnavateli platí jiné pravidlo. Pokud chce firma zaměstnance započítat do povinného podílu osob se zdravotním postižením (OZP) nebo uplatnit daňovou slevu, potřebuje od něj kopii rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu nebo jiné potvrzení od orgánu sociálního zabezpečení. Bez tohoto dokladu firma žádnou z výhod neuplatní. Prakticky ale pomůže, když zaměstnanec rozhodnutí zaměstnavateli sám ukáže i bez zákonné povinnosti, hlavně kvůli pracovnělékařským prohlídkám, které mají na aktuální zdravotní stav brát ohled.

Kolik si invalidní důchodce smí přivydělat?

Klidně tolik, kolik zvládne, protože žádnou horní hranici výdělku zákon u invalidního důchodu nestanovuje. Bez stropu si může přivydělávat i pracující důchodce se starobní penzí v plné výši.

Česká správa sociálního zabezpečení místo výše výdělku sleduje něco jiného: jestli práce, kterou člověk vykonává, odpovídá jeho zdravotnímu stavu podle posudku. Pokud se ukáže, že zaměstnanec zvládá činnost, která je v rozporu s důvody přiznané invalidity, může to vést k přezkoumání nároku při další kontrolní prohlídce. Podrobnosti k jednotlivým stupňům invalidity a k tomu, jak probíhá posouzení, popisuje průvodce invalidním důchodem.

Kdy může zaměstnavatel kvůli zdravotnímu stavu ukončit pracovní poměr?

Samotné přiznání invalidního důchodu, ani třetího stupně, není důvodem k výpovědi. Zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit ze zdravotních důvodů jedině na základě posudku o dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti k dosavadní práci, který vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb, tedy smluvní lékař zaměstnavatele, případně příslušný správní orgán při přezkumu. Teprve tento posudek, ne rozhodnutí o důchodu, zakládá výpovědní důvod podle zákoníku práce. Se závěrem posudku nemusí souhlasit ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Návrh na jeho přezkoumání může kterýkoli z nich podat do 10 pracovních dnů od doručení, a to přímo u lékaře, který posudek vypracoval.

Než k tomu dojde, má firma i zaměstnanec obvykle prostor hledat jinou pozici uvnitř podniku, která zdravotnímu stavu vyhovuje. Řada zaměstnavatelů tuto možnost probírá se zaměstnancem dřív, než dojde na výpověď, hlavně tam, kde jde o zkušeného pracovníka, kterého nechtějí ztratit.

Co je jinak u třetího stupně invalidity?

Třetí stupeň invalidity zákon řadí mezi takzvané těžší zdravotní postižení, zatímco první a druhý stupeň spadají pod obecnou kategorii osob se zdravotním postižením. Tohle rozlišení má praktický dopad na peníze, které firma může díky zaměstnanci získat, jak popisuje další část textu.

Zaměstnavatel, který chce člověka ve třetím stupni invalidity zaměstnat, počítá spíš se zkráceným úvazkem nebo upravenou náplní práce než s běžným plným úvazkem. Neznamená to ale, že by tihle lidé pracovat nemohli, jen hůř najdou pozici, která zdravotnímu omezení vyhoví. Pomůže třeba domluva na home office pár dní v týdnu nebo na jednodušší agendě, pokud to provoz firmy dovolí. Lidé s třetím stupněm invalidity mívají často nárok i na průkaz osoby se zdravotním postižením, o který žádají zvlášť a který přináší jiný okruh výhod, hlavně v dopravě. Přehled najdou zájemci v článku o průkazu TP, ZTP a ZTP/P.

Jaké výhody získá firma, která zaměstná člověka s invalidním důchodem?

Zaměstnavatel může uplatnit roční slevu na dani z příjmu za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Podle zákona o daních z příjmů činí sleva 18 000 korun za zaměstnance v prvním nebo druhém stupni invalidity a 60 000 korun za zaměstnance s těžším zdravotním postižením, tedy ve třetím stupni. Firma ji počítá podle průměrného přepočteného počtu takových zaměstnanců za rok, takže při částečném úvazku vychází poměrně nižší.

Druhou možností je příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na takzvaném chráněném trhu práce, tedy u zaměstnavatelů, se kterými má úřad práce zvláštní dohodu o zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Poskytuje ho úřad práce čtvrtletně a nahrazuje část mzdových nákladů. Přesnou aktuální výši úřad práce v posledních letech několikrát upravil, takže konkrétní částku si firma ověří přímo u úřadu práce před podáním žádosti. Přímým zaměstnáváním OZP firma plní i povinný podíl popsaný níže, pokud na něj podle počtu zaměstnanců vůbec dosáhne.

Jak funguje povinný podíl a co musí firma hlásit úřadu práce?

Firmy s více než pětadvaceti zaměstnanci v pracovním poměru musí zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu 4 procenta z celkového počtu zaměstnanců. Zaměstnance s těžším zdravotním postižením, tedy ve třetím stupni invalidity, si firma do podílu započítá třikrát, zaměstnance v prvním nebo druhém stupni jen jednou. Firma může plnění kombinovat trojím způsobem: přímým zaměstnáváním, odběrem výrobků nebo služeb od firem, které OZP zaměstnávají samy, takzvaným náhradním plněním, anebo odvodem do státního rozpočtu.

Jak přesně podíl za uplynulý rok splnila, musí firma ohlásit kontaktnímu pracovišti úřadu práce podle sídla nejpozději do 15. února následujícího roku. Úřad práce vede i evidenci lidí se zdravotním postižením, kteří si hledají práci, a firmám, které chtějí OZP zaměstnat, nabízí poradenství při výběru vhodné pozice.

Na co si dát pozor

Firma, která chce čerpat daňovou slevu nebo příspěvek na chráněném trhu práce, potřebuje mít doklady od zaměstnance v pořádku už na začátku, ne až při kontrole. Chybějící potvrzení o přiznání invalidity dokáže celé vyúčtování zkomplikovat zpětně za celý rok.

Diagnóza sama neurčuje, co zaměstnanec zvládne. Rozhoduje konkrétní posudek, ne nálepka „invalidní důchodce“, a ten se může s dalším vývojem zdravotního stavu změnit.

Plnění povinného podílu kontroluje Státní úřad inspekce práce, a to buď z podnětu úřadu práce, nebo v rámci vlastního plánu kontrol. Firmě, která podíl nesplní a nezvolí ani náhradní plnění, ani odvod do státního rozpočtu, hrozí pokuta až milion korun.

Co firmě pomůže nejvíc

Kdo v týmu zaměstnává člověka s invalidním důchodem, nemusí se bát žádného automatického rizika spojeného s výpovědí ani s výší jeho výdělku. Vyplatí se ale mít od začátku srovnané doklady k důchodu a předem probrat s úřadem práce, jestli firma splňuje podmínky pro daňovou slevu nebo příspěvek na chráněném trhu práce. Lhůtu 15. února u povinného podílu pak už obvykle hlídá mzdová účtárna.