Pětistovka za každé vychované dítě. Tak vypadalo výchovné při svém zavedení v roce 2023 a od té doby se částka s důchodem pomalu zvedá. Jde o příplatek, který mění výši starobního důchodu natrvalo, a čerpají ho většinou ženy jako částečnou náhradu za roky strávené péčí o děti místo v zaměstnání.
Kolik korun výchovné přidá k důchodu
Stát výchovné zavedl v roce 2023. Jde o pevnou přirážku k procentní výměře starobního důchodu, tedy k té části penze, která se počítá z odpracovaných let a výdělků. Přiznává se za každé vychované dítě zvlášť a zůstává součástí důchodu po celou dobu jeho pobírání.
Základní částka činí 500 korun na dítě. Podle ČSSZ se stává součástí procentní výměry, a při valorizacích se proto zvyšuje spolu s ní jako celek. Skutečná výše výchovného se tak liší podle toho, kdy byl důchod přiznán, a přesnou částku najdete v rozhodnutí o důchodu. Kdo vychoval víc dětí, dostává násobek: za tři děti jde zhruba o 1 500 korun měsíčně navíc, za dvě o 1 000 korun, počítáno ze základní sazby.
Kdo má na příplatek nárok
Výchovné patří jen k řádnému nebo předčasnému starobnímu důchodu. Kdo pobírá invalidní nebo vdovský důchod, nárok na výchovné nemá, i kdyby dítě vychoval sám a bez pomoci.
Podmínka péče se posuzuje podle toho, jak dlouho se člověk o dítě staral do jeho zletilosti, tedy do osmnáctých narozenin. Standardně je potřeba nejméně deset let osobní péče. Pokud se člověk výchovy ujal až po osmém roce věku dítěte, například jako nevlastní rodič nebo pěstoun, stačí mu k nároku pět let péče až do doby, kdy dítě dosáhne zletilosti. Za dítě se přitom počítá nejen vlastní potomek, ale i osvojené dítě nebo dítě, které rodič převzal do péče na základě rozhodnutí soudu či jiného úřadu, typicky jako pěstoun.
Nárok vždy náleží jen jednomu rodiči, tomu, kdo se o dítě staral víc. Úřad posuzuje péči za celé dětství, od narození až po zletilost, ne jen její poslední roky.
Zvláštní pravidlo platí pro lidi, kteří část kariéry odpracovali v zahraničí a dostávají takzvaný dílčí starobní důchod, tedy důchod krácený podle poměru odpracovaných let v Česku a v cizině. Výchovné se jim v takovém případě krátí stejným poměrem jako zbytek penze.
Jak a kdy si o výchovné zažádat
Žádost o výchovné se nepodává samostatně. Přidává se přímo k žádosti o starobní důchod, na stejném tiskopisu, který se sepisuje na okresní správě sociálního zabezpečení, v Praze na příslušném pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení. Jak taková žádost o starobní důchod probíhá a co si na schůzku připravit, popisuje samostatný text.
Ke každému dítěti, za které se výchovné žádá, patří samostatně vyplněné čestné prohlášení o výchově dítěte. K němu se dokládá rodný list, případně jiný doklad o vztahu k dítěti, třeba rozsudek o svěření do péče u pěstounů. Kdo tento krok při podání žádosti o starobní důchod vynechá, nárok na výchovné mu už nikdy nevznikne, ani kdyby o něj požádal dodatečně třeba o rok nebo dva později.
Proč z výchovného těží hlavně ženy
Cílem výchovného je podle ČSSZ ocenit zásluhy pečujících osob a částečně vyrovnat důchod, který jim roky u dětí snížily. Zákon přitom nikde neurčuje, že musí jít o matku. Rozhoduje jen to, kdo se o dítě staral víc, a v praxi tak výchovné čerpají většinou ženy, protože právě ony obvykle zůstávaly na mateřské a rodičovské dovolené nebo pracovaly na zkrácený úvazek.
Rozdíl mezi penzemi mužů a žen je v Česku dlouhodobý. Podle Českého statistického úřadu pobírali muži v prosinci 2025 v průměru starobní důchod 22 459 korun, ženy o 2 491 korun méně. Výchovné tenhle rozdíl úplně nesmaže, ale u matek dvou nebo tří dětí dokáže vykrýt jeho větší část.
Výchovné se zvyšuje spolu s běžnou valorizací, tedy pravidelným zvyšováním všech důchodů podle cen a mezd. Jejím pravidlům a termínům se věnuje samostatný přehled valorizace důchodů 2026.
Na co si dát pozor
Nejvíc lidí zaskočí to, že žádost o výchovné nejde podat dodatečně. Kdo ji nevyplní spolu se žádostí o starobní důchod, o nárok navždy přijde, i kdyby doklady doplnil později.
Rozhodnutí, který z rodičů pečoval víc, dělá ČSSZ na základě předložených dokladů a čestného prohlášení. U rozvedených rodičů nebo rodin, kde se o výchovu dělili nerovnoměrně, se tak může stát, že nárok získá jen jeden z nich, přestože oba měli dítě v péči po část dětství.
Co udělat před žádostí
Kdo plánuje odchod do důchodu a vychoval dítě, měl by se na výchovné zeptat ještě před podáním žádosti, ne až u přepážky. Rozhodne to, jestli penze bude každý měsíc o pár set korun vyšší, a to natrvalo. Přesný rozsah vlastní péče, i to, zda podmínku splňuje spíš druhý z rodičů, si nejspolehlivěji ověří přímo na okresní správě sociálního zabezpečení.