Občanský průkaz zmizí na dvě minuty za pultem a vrátí se ohřátý od kopírky. Rodné číslo se opíše do soutěžního formuláře o mixér. Heslo je pořád stejné jako před osmi lety a hlídá e-mail i účet v bance zároveň. Ochrana osobních údajů seniora se rozhoduje přesně v takových drobnostech a chyba se pozná až ve chvíli, kdy z účtu odejdou peníze nebo přijde upomínka k půjčce, o které dotyčný nikdy neslyšel. Česká národní banka přitom na své zelené lince eviduje pět až deset stížností na podvody v platebním styku denně.
Doklad, který se kopíruje jako by nic
Nejčastější místo, kde osobní údaje odejdou nepozorovaně, není internet. Je to pult.
Recepce penzionu, pobočka operátora, půjčovna nářadí, servis. Někdo si vezme občanský průkaz, odejde s ním ke kopírce a vrátí se s papírem, který pak leží ve složce neznámo jak dlouho. Úřad pro ochranu osobních údajů k tomu vydal v květnu 2021 materiál Prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů, ve kterém připomíná, že kopírovat občanský průkaz je bez prokazatelného souhlasu držitele nepřípustné, pokud to nedovolí zvláštní zákon.
Výjimky existují a jsou úzké. Banka nebo směnárna kopii pořídit smí, protože jim to ukládá legislativa proti praní špinavých peněz. Kurýr, který přiváží zásilku, takovou pravomoc nemá, zákazník kopii odmítnout může a odmítnutí nesmí být důvodem, proč mu firma službu neposkytne.
Souhlas totiž musí být svobodný. Když je jeho udělení fakticky podmínkou podpisu smlouvy, o svobodný souhlas nejde. Kdo kopii přesto dává, má právo se zeptat, k čemu bude sloužit a jak dlouho ji firma uchová. Informační povinnost tohle po správci údajů vyžaduje.
Ztracená občanka umí uzavřít smlouvu
Ztracený doklad není jen otrava s frontou na úřadě. Ministerstvo financí to na svém portálu finanční gramotnosti říká bez obalu: kdo ztrátu nenahlásí a průkaz najde někdo s nepoctivými úmysly, „může jej zneužít např. tak, že si na Vaše jméno a Váš průkaz vezme půjčku“.
Ohlášení má proto přednost přede vším ostatním, včetně dalšího hledání po bytě. Úředník zapíše číslo dokladu do celostátní evidence neplatných dokladů, kterou vede Ministerstvo vnitra, a průkaz tím pozbývá platnosti. O nový je podle ministerstva financí potřeba požádat do patnácti dnů.
Evidence je veřejná a nahlédnout do ní může kdokoli. Na adrese aplikace.mvcr.cz/neplatne-doklady stačí zadat číslo dokladu a systém odpoví, jestli je vedený jako neplatný kvůli ztrátě, odcizení, nebezpečí zneužití nebo změně údajů. Údaje mají informativní povahu, u prodeje ojetého auta nebo podpisu smlouvy s neznámým člověkem jde ale o rychlou kontrolu zdarma.
Na jedné věci lidé chybují opakovaně. Průkaz, který se po nahlášení najde v kapse zimní bundy, už platný nebude. „Nikdy ho nepoužívejte,“ stojí v doporučení ministerstva financí. Doklad patří zpátky na úřad nebo na policii.
Heslo dlouhé dvanáct znaků
Heslo je jediná položka z celého seznamu, kterou nejde ukrást z peněženky.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má ve svých osvětových materiálech jednoduché měřítko: „Heslo o délce 12 znaků či delší je silné.“ Doporučuje doplnit ho velkým i malým písmenem, číslicí a speciálním znakem. Dvanáct znaků je přitom spodní hranice, ne cíl, a srozumitelná věta o dvaceti znacích se pamatuje snáz než osmiznakový shluk náhodných symbolů.
Druhé pravidlo je nepříjemnější a porušuje se častěji. Stejné heslo nemá sloužit u víc služeb naráz. Když unikne z jednoho hůř chráněného webu, útočník ho automaticky vyzkouší i na e-mailu a v bankovnictví. Právě e-mail je přitom nejcitlivější, protože přes něj jde resetovat heslo skoro ke všemu ostatnímu. NÚKIB proto doporučuje správce hesel, tedy program, který hesla vygeneruje a uloží na jedno zabezpečené místo, a k tomu vícefázové ověřování, tedy druhý krok přihlášení navíc, obvykle kód z SMS nebo potvrzení v mobilní aplikaci.
Správce hesel má ale i slabinu, o které se mluví míň. Kdo zapomene hlavní heslo k němu, přijde naráz o všechny přístupy, a pro člověka, který si na počítač teprve zvyká, může být celá aplikace spíš překážkou. Praktičtější kompromis pak bývá sešitek uložený doma mimo dohled návštěv. Rozhodně ne nálepka na monitoru nebo lístek v peněžence hned vedle platební karty.
„Vaše banka nepotřebuje znát váš PIN“
Česká národní banka shrnuje obranu proti podvodům v platebním styku do dvou vět, které se vyplatí opakovat: „Nikomu nesdělujte heslo, PIN a osobní údaje. Vaše banka nepotřebuje znát váš PIN, ale podvodníci ano.“ Do stejné kategorie patří přihlašovací údaje do internetového a mobilního bankovnictví, čísla a kódy z platební karty a autorizační kódy z SMS.
Jak rychle problém roste, je vidět na číslech samotného úřadu. V roce 2021 ČNB podle vlastních údajů nezaznamenala žádnou stížnost na tento typ podvodu, v roce 2022 už šlo o stovky případů a na zelenou linku 800 160 170 jich chodí pět až deset denně.
Pro chvíli, kdy telefon zvoní a na druhé straně někdo mluví o zabezpečení účtu, má ČNB jednoduchý postup: zavěsit, ověřit volajícího, ale nikdy zpětným voláním na jeho číslo, a spojit se s oficiální infolinkou banky. Pokud už k podvodu došlo, úřad radí „okamžitě kontaktujte vlastní banku a zablokujte platební prostředky“ a hned poté kontaktovat Policii ČR se sdělením, jak útok proběhl a jaká škoda vznikla.
Údaje, které člověk rozdá sám
Většina osobních údajů se neztrácí, odchází dobrovolně. Na dotazníku u dveří, v přihlášce do věrnostního programu nebo v soutěži, kde se za slevový kupon chce jméno, adresa, datum narození a telefon naráz.
Rodné číslo v soutěžním formuláři nemá co dělat. Kombinace jména, adresy a data narození přitom bohatě stačí k tomu, aby někdo v telefonátu s operátorem nebo pojišťovnou předstíral cizí totožnost.
ÚOOÚ upozorňuje, že podmínky, které lidé při registraci odklikávají, „si opravdu prostuduje jen málokdo, což je velikou chybou“. Úřad k tomu dodává pravidlo, které platí i pro data dostupná z veřejných rejstříků: „Veřejnost údajů neznamená možnost jejich dalšího bezmezného zpracování.“
Sociální sítě přidávají vrstvu, na kterou se zapomíná úplně nejčastěji. Fotografie z oslavy s popiskem, kdo je čí vnuk, jméno psa nebo rok svatby jsou přesně ta drobná fakta, ze kterých pak podvodník staví důvěryhodný telefonát. Zveřejněné oznámení o odjezdu na dovolenou je informací i pro někoho úplně jiného než pro známé.
Co se dá po firmě žádat zpětně
Jakmile údaje někam odejdou, kontrola nad nimi nekončí. Podle ÚOOÚ může člověk po správci žádat přístup ke svým údajům a ten musí odpovědět „bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti“. Lhůtu lze prodloužit o dva měsíce, o prodloužení ale musí dát vědět.
Jednoznačnější je námitka proti zpracování pro účely přímého marketingu. Té musí správce podle úřadu vyhovět vždycky, bez posuzování důvodů.
Právo na výmaz svoje hranice má. Uplatnit ho nejde tam, kde zpracování plyne ze zákonné povinnosti, typicky u záznamů v registrech dlužníků, které se vedou ještě nějakou dobu po splacení dluhu.
Když firma nereaguje v rozumné době, obvykle do třiceti dnů, přichází na řadu stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Přikládá se k ní kopie původní žádosti a odpověď správce, případně informace, že žádná nepřišla. Formulář pro podání stížnosti má úřad na svém webu.
Kam dál
Podvodné e-maily, falešné e-shopy a stránky, které se tváří jako přihlášení do banky, rozebírá podrobněji text o kyberbezpečnosti pro seniory. Praktickou stránku plateb, potvrzování transakcí a blokace karty přímo v aplikaci popisuje článek o internetovém bankovnictví a bezpečném placení.
Na co si dát pozor
Rodinná výpomoc bývá slabší místo než cizí podvodník. Pomoct s nastavením aplikace dává smysl, předat dětem nebo vnoučatům přihlašovací údaje k účtu ne. Banka pak u sporné transakce těžko posuzuje, kdo platbu skutečně zadal.
Nahlášení ztráty dokladu ani zablokování karty samo o sobě neznamená, že se peníze vrátí. ČNB k tomu poznamenává, že soukromoprávní spory mezi klientem a bankou nerozhoduje, řeší je finanční arbitr nebo soud. Rychlost hlášení ale rozhoduje o tom, kolik škody stihne vzniknout.
A ještě jedna věc: žádný z těchto kroků nefunguje jednorázově. Doklad se ztratí znovu, heslo zestárne, věrnostní program změní podmínky.
Co si zapamatovat
Nejrychlejší kontrolu zvládne člověk za jedno odpoledne. Projít peněženku a vyhodit z ní lístek s PINem, ověřit číslo staršího dokladu v evidenci neplatných dokladů a změnit heslo, které slouží zároveň k e-mailu i k bance. Zbytek snese odklad. Radu, která platí bez ohledu na to, jestli jde o doklad, kartu nebo přihlašovací údaje, formuluje Česká národní banka nejstručněji: „Nikomu nesdělujte heslo, PIN a osobní údaje.“