Rozhodnutí mezi mechanickým a elektrickým vozíkem padá obvykle ve chvíli, kdy chůze přestává stačit. Někdy po zlomenině krčku, jindy po mrtvici nebo prostě proto, že nohy už neunesou delší cestu. Volba přitom není jen o penězích. Rozhoduje síla v rukou, velikost bytu, to, jestli má senior kolem sebe někoho, kdo ho zvládne tlačit, a kolik času tráví venku. Špatně zvolený invalidní vozík pro seniory pak buď zůstane stát v koutě, nebo se s ním nedostane přes práh koupelny.
Tenhle text srovnává oba typy věcně. Ukazuje, komu sedí mechanický vozík a kdo ocení elektrický, kde má každý svá slabá místa a na co se ptát ještě před nákupem. Konkrétní ceny a výši úhrady tu ale nenajdete. Ty se mění, liší se podle pojišťovny i konkrétního modelu a spolehlivě je řekne jen prodejce nebo revizní lékař.
Mechanický vozík: lehčí, levnější, ale někdo musí zabrat
Mechanický vozík pohání buď sám sedící člověk rukama přes obruče na kolech, nebo ho tlačí doprovod. Konstrukce je jednoduchá, a to je jeho hlavní přednost. Váží zpravidla výrazně méně než elektrický, dá se složit, naložit do kufru auta a odnést po schodech.
Pro seniora, který má dost síly v pažích a horní polovina těla mu slouží, je vlastní pohon i formou pohybu. Ruce zůstávají v kondici. Problém nastává u lidí po mrtvici, s oslabeným stiskem nebo s bolestivými rameny. Tam se z aktivního jezdce rychle stane někdo, kdo je odkázaný na doprovod.
A právě doprovod bývá u mechanického vozíku rozhodující. Kdo bude seniora tlačit do kopce, přes obrubníky a na nákup? V domácnosti, kde je druhý partner sám ve vyšším věku nebo taky nemocný, tlačení vozíku často nezvládne. Delší procházka se pak scvrkne na pár metrů před dům.
Kdy mechanický vozík dává smysl
Hodí se do menšího bytu, kde se s ním dá otočit v úzké chodbě. Sedí lidem, kteří vozík potřebují spíš na delší přesuny, ale doma se pohybují po svém. A je praktický tam, kde se s vozíkem hodně jezdí autem, protože se rychle složí a naloží.
Naopak nevýhoda vyjde najevo venku ve svahu a na nerovném terénu. Tlačit dospělého člověka do kopce je fyzicky náročné a po delší trase to doprovod odnese zády. Kdo bydlí v kopcovité čtvrti nebo chce s vozíkem opravdu ven, ať tenhle bod nepodceňuje.
Elektrický vozík: samostatnost za cenu hmotnosti
Elektrický vozík pohání baterie a motor, řídí se páčkou, takzvaným joystickem, obvykle u pravé nebo levé ruky. Senior s ním jezdí sám, bez cizí síly. To je velký rozdíl pro člověka, který nemá nikoho, kdo by ho vozil, nebo nechce být na doprovodu závislý.
Za samostatnost se ale platí. Elektrický vozík je těžký, běžně se pohybuje v desítkách kilogramů, a bez rampy nebo výtahu se s ním do patra nedostanete. Do malého auta se většina modelů nevejde, leda po rozebrání, a i to je práce pro dva lidi. Cestovní skládací elektrické vozíky existují, jsou lehčí, ale mívají kratší dojezd a nižší nosnost.
Dojezd na jedno nabití se u modelů liší, řádově jde o jednotky až pár desítek kilometrů. Reálná vzdálenost bývá kratší, než uvádí prodejce, protože ji ukrajuje svah, hmotnost jezdce, studené počasí i stáří baterie. Kdo plánuje delší výlety, ať se ptá na skutečný dojezd v kopcovitém terénu, ne na hodnotu z laboratoře.
Komu elektrický vozík pomůže nejvíc
Řešením bývá pro seniory, kteří nedokážou vozík pohánět rukama a zároveň nemají stálý doprovod. Vrací jim možnost dojet si sami na nákup, k lékaři nebo jen ven mezi lidi. U člověka, který jinak zůstává celý den doma, je to velký rozdíl.
Podmínkou je ale zvládnutí ovládání. Joystick vyžaduje jistou ruku a rozvahu, ve stísněném prostoru je snadné narazit do nábytku nebo veřejí. U seniora s pokročilou demencí, poruchou zraku nebo se zhoršeným úsudkem může být samostatná jízda spíš riziko. Tady je na místě poradit se s lékařem a vozík si před pořízením vyzkoušet.
Volba není jen mezi dvěma vozíky
Mechanický a elektrický vozík jsou dvě hlavní cesty, ale ani v jedné skupině neplatí, že vozík je vozík. U mechanických se liší standardní model, odlehčená verze pro snadné nakládání a takzvaný aktivní vozík, který je lehčí a obratnější a míří na lidi, co s ním jezdí sami a hodně. Zvlášť stojí toaletní a sprchové vozíky do koupelny.
Podobně u elektrických existují robustnější venkovní modely s většími koly a dojezdem a proti nim odlehčené cestovní vozíky, které se složí a dají naložit do auta, ovšem za cenu kratšího dojezdu a nižší nosnosti. Mezistupněm je i takzvaný přídavný pohon, tedy motorek s baterií, který se namontuje na běžný mechanický vozík. Doprovod pak vozík netlačí silou, ale spíš vede, a senior si zachová lehčí rám.
Kterou variantu zvolit, závisí na tom, jak a kde se bude vozík používat. Jiný model potřebuje člověk, který s ním hlavně přejíždí po bytě, a jiný ten, kdo chce denně ven na delší trasu. Proto se vyplatí projít výběr s někým, kdo vozíky předepisuje, a nespoléhat jen na obrázek v katalogu.
Parametry, na kterých opravdu záleží
Kolem vozíků se vede řeč hlavně o ceně. Praktičtější je ale projít pár parametrů, které rozhodnou, jestli pomůcka doma vůbec poslouží.
Šířka sedu a celého vozíku určuje, jestli senior projede dveřmi a na toaletu. Standardní vozík se do úzké panelákové koupelny nemusí vejít. Změřte průchody dřív, než cokoli objednáte.
Nosnost je druhá věc, kterou lidé podceňují. Každý vozík má uvedenou maximální hmotnost jezdce a u statnějšího seniora je potřeba sáhnout po zesílené, takzvané bariatrické variantě. Přetěžování běžného vozíku není jen otázka opotřebení, ale i bezpečnosti.
Hmotnost samotného vozíku rozhoduje o tom, kdo ho zvedne. U mechanického jde o to, jestli ho pečující naloží do auta. U elektrického o to, jestli se vůbec dostane z domu ven. K tomu patří velikost kol, protože malá kolečka drhnou na každém prahu a v terénu, zatímco větší kola jedou plynuleji.
Nepodceňujte ani sezení. Vozík, na kterém člověk tráví většinu dne, potřebuje dobrou opěrku, protiproleženinový sedák a správně nastavené stupačky. Nevhodný sed vede k bolestem zad, otokům nohou a u ležících k proleženinám. O výběru sedu se vyplatí mluvit s fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem.
Úhrada pojišťovnou: co platí obecně
Invalidní vozík patří mezi zdravotnické prostředky, které lze získat na poukaz od lékaře. Předepisuje ho zpravidla odborný lékař, u vozíků nejčastěji rehabilitační, neurolog nebo ortoped, podle diagnózy. Poukaz pak schvaluje takzvaný revizní lékař pojišťovny.
Výše úhrady se liší podle typu vozíku i podle konkrétní pojišťovny a u dražších elektrických vozíků bývá schvalování přísnější. Část pomůcek pojišťovna hradí plně, u jiných zůstává doplatek na pacientovi. U vozíků platí i takzvaná ochranná lhůta, tedy doba, po kterou pojišťovna nepřispěje na nový kus, protože předchozí má ještě sloužit.
Konkrétní čísla se tu záměrně neuvádějí. Mění se, závisí na diagnóze i na modelu a jediný spolehlivý zdroj je vaše zdravotní pojišťovna nebo prodejce zdravotnických prostředků, který vozíky předepisuje. Než něco koupíte za své, ověřte si, zda na pomůcku není nárok z veřejného pojištění.
Vedle úhrady vozíku existuje i příspěvek na pořízení pomůcky přes úřad práce, který funguje samostatně a má vlastní podmínky. Širší přehled toho, co pojišťovna hradí a jak se pomůcky získávají, najdete v článku Kompenzační pomůcky pro seniory: přehled a úhrada pojišťovnou.
Ne každý vozík se přitom musí hned kupovat. Pro přechodnou situaci, třeba po operaci kyčle nebo na dobu, než dorazí předepsaný vozík na poukaz, nabízejí půjčovny zdravotnických pomůcek zapůjčení za denní nebo měsíční poplatek. Provozují je charity, některé nemocnice i soukromé firmy. Půjčovna se hodí i k tomu, aby si senior vyzkoušel, jestli mu daný typ vozíku doma vůbec vyhovuje, dřív než dojde na trvalé pořízení.
Domácnost musí být na vozík připravená
Vozík sám o sobě mobilitu nevyřeší, když se s ním senior nedostane z bytu. Práh, schod přede dveřmi, úzká chodba nebo koupelna dokážou i dobrý vozík odsunout do rohu.
U elektrického vozíku je tohle ještě citlivější, protože jeho hmotnost nepřenesete. Pár schodů u vchodu znamená nájezdovou rampu, případně schodolez nebo plošinu. Řešení bezbariérového vstupu a ramp má vlastní pravidla i vlastní možnosti příspěvku, a proto je dobré je promyslet současně s výběrem vozíku, ne až potom.
Uvnitř bytu pomáhá odklidit koberce, o které se malá kolečka zachytávají, a uvolnit průjezd mezi nábytkem. Kdo pořizuje elektrický vozík, ať zkontroluje i to, kudy povede kabel k nabíjení, protože baterie se dobíjí denně.
Zvlášť promyslete koupelnu a toaletu. Právě tam se běžný vozík často nevejde a přesun na mísu bývá nejrizikovější místo dne. Někdy pomůže užší toaletní vozík, jindy madla u stěny nebo zvedák. Řešení hodně závisí na tom, jak moc se senior dokáže sám postavit, a proto sem patří rada fyzioterapeuta nebo ergoterapeuta, který přijde přímo domů a prostor si prohlédne.
Na co si dát pozor
Nejčastější chyba je koupit vozík naslepo podle katalogu, bez vyzkoušení. Sezení, šířka i ovládání se pozná až při jízdě a u pomůcky, na které bude senior trávit hodiny denně, se pár minut zkoušení bohatě vyplatí. Seriózní prodejce zapůjčení nebo předvedení umožní.
Druhá past je pořídit „raději rovnou elektrický”, i když by mechanický posloužil líp. U seniora, který má dost síly v rukou, vlastní pohon udržuje kondici, kdežto elektrický vozík k pohybu nenutí. A pokud senior nezvládne bezpečně ovládat joystick, může být elektrický vozík naopak nebezpečný.
Pozor i na terén a počasí u elektrických modelů. Namrzlý chodník, mokré listí nebo prudší svah dokážou vozík znejistit a chladem klesá dojezd baterie. Uvedené hodnoty berte jako strop za ideálních podmínek, ne jako jistotu.
A poslední věc, kterou lidé zapomínají řešit předem: servis a náhradní díly. U elektrického vozíku dřív nebo později dojde na výměnu baterie a bez fungujícího servisu je i drahá pomůcka k ničemu. Ptejte se, kde se vozík opraví a jak rychle.
Jak se rozhodnout
Začněte od schopností a prostředí, ne od ceny. Zeptejte se, kolik síly má senior v rukou, jestli má stálý doprovod, jak vypadá cesta z bytu ven a kolik času tráví venku. Z odpovědí obvykle vyjde, který typ dává smysl.
Kdo udrží vozík rukama a má kolem sebe někoho, kdo ho v případě potřeby zatlačí, vystačí s mechanickým vozíkem, který je lehčí, levnější a snáz se veze autem. Kdo vlastní pohon nezvládne, nemá stálý doprovod a chce se pohybovat sám, ocení elektrický vozík, pokud je byt i vstup na něj připravený a senior ovládání bezpečně zvládne. Předepsat vhodný typ a poradit s úhradou by měl odborný lékař spolu s prodejcem zdravotnických prostředků, protože ti znají konkrétní modely i aktuální podmínky pojišťovny.
