Erasmus si většina lidí spojí s dvacetiletým studentem a kolejí v Madridu. Program Erasmus+ ale počítá i s dospělými a v oblasti vzdělávání dospělých u nich žádnou věkovou hranici nestanoví. Erasmus pro seniory tedy existuje, jen se k němu nedá přihlásit jako k zájezdu: žádost o grant podává organizace, v níž se člověk vzdělává, a ta také rozhoduje, kdo pojede. Kdo se na věc zeptá dnes, vyjede podle toho, jak jsou nastavené termíny, nejdřív od léta 2027.

Kdo je „dospělý účastník“

Programová příručka Erasmus+ pro rok 2026 řadí mezi vzdělávané dospělé „kohokoli, kdo využívá aktivity organizace působící ve vzdělávání dospělých“. Slovo senior v definici chybí, ale chybí v ní i strop v podobě věku, takže se žádný rok narození při výběru účastníků nevyžaduje. Jako příklady témat příručka uvádí aktivní stárnutí a mezigenerační výměny. Mezi organizacemi zmiňuje i ty, které pracují přímo pro seniory.

Důležitá je jedna podmínka. Vyjet lze jen přes vysílací organizaci, ve které je člověk zapsaný jako vzdělávaná osoba. Dům zahraniční spolupráce (DZS), který program v Česku spravuje, to u vzdělávaných dospělých formuluje tak, že jedou přes organizaci, „v níž jsou zapsáni jako studenti“.

Jednotlivec tedy nevyplňuje žádný formulář u DZS ani u Evropské komise. Čtenář, který hledá tlačítko „přihlásit se“, ho nenajde, protože neexistuje.

Které organizace to mohou zkusit

DZS mezi způsobilé organizace ve vzdělávání dospělých výslovně počítá univerzity třetího věku, knihovny, muzea, neziskové organizace a centra vzdělávání dospělých. Cílovou skupinou musí být široká veřejnost, což u seniorských spolků a kurzů pro důchodce zpravidla platí.

Na seznamu podpořených projektů z roku 2025 je vidět, jak to vypadá v praxi. Najdou se tam třeba ŽIVOT 90, organizace Elpida, Univerzita Tomáše Bati, Sdružení knihoven ČR i Národní knihovna. Seniorská nezisková organizace Elpida například získala grant na dvouletou spolupráci s dánským Centrem aktivit, jak uvedl DZS ve svém zpravodaji Mozaika.

Kdo studuje na univerzitě třetího věku, má tedy k Erasmu blíž než kdo sedí doma. Více o studiu pro seniory je v článku o univerzitě třetího věku.

Jak pobyt vypadá

Příručka rozlišuje několik formátů. Skupinová mobilita trvá 2 až 30 dní, jede aspoň dvojice účastníků a po celou dobu je doprovází lektor z vysílající organizace. Krátkodobý individuální pobyt trvá 2 až 29 dní, dlouhodobý 30 až 365 dní.

Vždy jde o strukturované učení u hostitelské organizace v zahraničí. Může to být týdenní výměna zkušeností s klubem seniorů v jiné zemi, kurz digitálních dovedností nebo společný projekt knihoven. Nákup hotového komerčního kurzu se z programu nepodporuje.

Právě tady se Erasmus liší od dovolené. Zájezd si člověk koupí u cestovní kanceláře a program mu nikdo nevyžaduje. Vzdělávací pobyt má plán, cíle a hostitele, který na něj čeká. Jak vypadají běžné zájezdy, popisuje článek o cestování pro seniory.

Jak se organizace do programu dostane

Nejčastější cesta vede přes krátkodobý projekt s označením KA122. Trvá 6 až 18 měsíců, může zahrnout nejvýš 30 účastníků a jedna organizace smí získat nejvýš tři takové granty během pěti let. Další možností je akreditace Erasmus, což je delší a náročnější status pro organizace s dlouhodobým plánem, nebo vstup do akreditovaného konsorcia, tedy skupiny organizací, kterou vede jedna z nich.

Samostatnou kapitolou jsou partnerství malého rozsahu. Dostávají paušál 30 000 nebo 60 000 eur, ale jde o spolupráci organizací na společném projektu, ne o stipendium pro jednotlivce. Senior se do takového projektu může zapojit, výjezd však není jeho účelem. Hodí se spíš organizacím, které chtějí s partnerem v zahraničí vyměnit metody práce se staršími lidmi, a teprve z takové spolupráce mohou později vzejít společná setkání. Kdo hledá konkrétní cestu na vzdělávací pobyt, narazí tedy častěji na krátkodobý projekt než na tento typ grantu.

V roce 2026 se v oblasti vzdělávání dospělých podávalo v Česku jen první kolo s uzávěrkou 19. února. Podle předběžných výsledků DZS prošlo hodnocením 66 žádostí, 26 jich neuspělo na kvalitě a jedna byla vyřazena z formálních důvodů. Úspěch tedy není automatický.

Co grant zaplatí a co ne

Grant se skládá z několika částí. Na cestu přispívá podle vzdálenosti: pro trasu 500 až 1999 kilometrů je to 309 eur, při ekologické dopravě 417 eur. Na pobyt jde denní příspěvek, jehož výše závisí na cílové zemi. Příručka uvádí rozpětí 36 až 127 eur na den, přesnou sazbu pro Česko určuje DZS. Od patnáctého dne se denní příspěvek snižuje na 70 procent.

Pro lidi s omezenými příležitostmi, mezi které příručka počítá i zdravotní potíže včetně chronických nemocí, existuje podpora inkluze. Organizace dostane 125 eur a k tomu 100 procent doložených dodatečných nákladů, třeba na doprovod. Stoprocentně se hradí také víza, očkování a lékařská potvrzení.

Jazyková příprava běží přes bezplatnou platformu OLS, kterou program nabízí účastníkům.

Slovo „zdarma“ by ale bylo zavádějící. Sazby podle příručky kryjí v průměru 80 procent skutečných nákladů a organizace smí po účastnících chtít spoluúčast. Jak vysoká bude, určuje vysílající organizace, a je proto rozumné ptát se na ni hned na začátku.

Kdy se dá vyjet

DZS vyhlásí výzvu pro rok 2027 v listopadu 2026. V posledních letech bývala uzávěrka v únoru, pro rok 2026 to bylo 19. února. Projekty z jarního kola začínají nejdřív 1. června.

Tyto dvě informace dohromady znamenají jediné: organizace, která se rozhodne až teď, projekt podá zjara a první účastníci vyjedou nejdřív v létě. Žádný zázrak se do toho vměstnat nedá. Další termíny pro rok 2027 DZS zatím neuvedl a čtenář by je měl dohledávat přímo u něj.

Jak postupovat v praxi

Nejprve stačí jednoduchá otázka. Zeptat se v U3V, klubu seniorů, knihovně nebo komunitním centru, jestli projekt Erasmus+ už mají nebo jestli nějaký chystají. Představte si ženu, která chodí do počítačového kurzu v místní knihovně. Knihovnici se může zdát, že by se hodil výjezd za kolegy do Rakouska, jenže bez zájmu účastníků žádost nikdo nepodá.

Když organizace projekt nemá, dá se jí ukázat stránka DZS věnovaná vzdělávání dospělých, kde se pořádají konzultace a semináře. Partnery v zahraničí pomáhá hledat evropská platforma EPALE. Český kontakt provozuje DZS a dá se oslovit e-mailem epale@dzs.cz.

Inspiraci nabízí seznam podpořených projektů DZS z roku 2025 i veřejná databáze projektů Evropské komise. Je dobré se v nich podívat, co podobné organizace dělaly a s kým. Dobrým místem k tomu, aby se nápad zrodil, je i klub seniorů nebo Senior Point.

Pokud se organizace do projektu pustí, přijde na řadu příprava samotných účastníků. Zdravotní omezení se hlásí předem, aby šlo využít podporu inkluze a naplánovat doprovod. Rozumí se tomu jazyku, v němž bude výuka probíhat? Příručka nabízí kurz přes OLS, přesto se vyplatí předem si zopakovat aspoň základní fráze.

Na co si dát pozor

Nejčastější omyl je představa, že stačí napsat DZS. Tam žádost jednotlivce nikdo nevyřídí, protože žadatelem je jen organizace. Stejně tak se Erasmus+ pro dospělé plete s programy, které mají přísnou věkovou hranici. Evropský sbor solidarity je pro lidi ve věku 18 až 30 let, DiscoverEU pro osmnáctileté a výměny mládeže pro věk 13 až 30 let. Senior se tam nedostane, ať je jakkoli aktivní.

Druhou past představuje pojištění. Organizace musí zajistit pojištění úrazu, závažné nemoci, odpovědnosti a repatriace, tedy návratu domů. Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) příručka doporučuje, nenahradí však cestovní pojištění. Kryje nezbytnou státní péči, ne soukromou a ne převoz domů. Průkaz vydává zdravotní pojišťovna.

Třetí nástraha leží ve slovech. Reklamy nebo weby někdy slibují vzdělávací pobyty „zdarma“. Přesnější je napsat, že grant přispívá na cestu a pobyt. Rozdíl mezi 80 procenty a stoprocentním pokrytím se může projevit v kapse.

Zbývá vlastní zdraví. Delší cesta, jiné jídlo a nový režim jsou pro mnoho lidí větší zátěž, než čekají. Kdo bere pravidelně léky, měl by si s lékařem předem probrat, jak je vozit a co dělat při jejich ztrátě.

Co udělat jako první

Zájemce o erasmus pro seniory nemusí čekat na vyhlášení výzvy. Stačí se zeptat v organizaci, kam už chodí, a to ještě před koncem roku. Výzva bude vyhlášená v listopadu 2026 a z toho, co DZS dosud oznámil, vyplývá, že o prvních výjezdech se rozhodne na jaře.

Dobrým východiskem je i obecnější úvaha o tom, jak má vypadat aktivní důchod. Souvislosti popisují texty o aktivním a zdravém stárnutí a o tom, co dělat v důchodu. Erasmus je jedna z cest, ne jediná. Příští krok je malý: jedna otázka vedoucí kurzu nebo knihovnici, která nic nestojí a za týden může přinést odpověď, jestli o projektu v místě někdo uvažuje.