Bolest dolní části zad postihne alespoň jednou za život přibližně 85 procent populace, tedy asi osm z deseti lidí. Číslo uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP), který provozuje Ministerstvo zdravotnictví společně s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Bolesti zad u seniorů se ale od stejných potíží ve čtyřiceti liší pozadím: k přetíženým svalům přibývá opotřebená páteř, zúžený páteřní kanál a zlomený obratel, o kterém pacient často vůbec neví.

Tři druhy bolesti, které se chovají jinak

NZIP rozlišuje bolest mechanickou, zánětlivou a kořenovou. Rozdíl pozná i laik, protože každá se ohlásí v jinou denní dobu a při jiné činnosti.

Mechanická se zhoršuje při pohybu a po odpočinku poleví. Zánětlivá obtěžuje i v noci a ráno je znát na ztuhlé, špatně rozhýbatelné páteři. Kořenová vyzařuje do dolních končetin a zesílí při zakašlání.

Ta poslední ve vyšším věku souvisí s tím, co se na páteři nastřádalo za pár desítek let.

Co k bolesti přidává věk

Riziko bolestí zad podle NZIP stoupá už od třiceti až čtyřiceti let. Ve vyšším věku se k němu přidají změny, které mladší člověk nemá. Páteř i meziobratlové ploténky se přirozeně opotřebovávají, na obratlích se tvoří kostní výrůstky a páteřní kanál se pozvolna zužuje.

Tomu zúžení se říká spinální stenóza. NZIP ji popisuje jako zúžení páteřního kanálu, ve kterém je utlačována mícha, a v bederní oblasti se projeví bolestí zad, necitlivostí, slabostí nebo brněním v nohou. Obraz bývá nenápadný. Člověk ujde dvě stě metrů, nohy začnou těžknout, on se opře o nákupní vozík nebo se předkloní, potíže povolí a jde dál. Vozík se tak stane podmínkou nákupu, aniž by kdokoli v rodině zmínil páteř.

Nedostatek pohybu je přitom faktor, se kterým se dá hnout. Mezi rizikovými faktory NZIP jmenuje oslabené svalstvo zad, nadváhu, nevhodné pohyby, psychické vlivy a také kouření, protože zhoršuje průtok krve v páteři a výživu meziobratlových plotének. Kuřák si tenhle vliv se zády spojí málokdy.

V seznamu je i položka, která se zády na první pohled nesouvisí: dlouhodobý nedostatek tekutin. Ve stáří jde o běžnou situaci, protože část lidí pití vědomě omezuje kvůli nočnímu vstávání nebo inkontinenci. Ploténky přitom vodu potřebují.

Zlomenina, o které pacient neví

Jeden ze zdrojů bolesti zad ve stáří se svaly nesouvisí vůbec. Osteoporóza dlouho nebolí a podle NZIP se první potíže objeví až v pokročilém stadiu: snížení tělesné výšky nebo právě bolesti zad. Obojí bývá důsledkem zlomenin obratlů, které si pacient často neuvědomí.

Mechanismus překvapí. U osteoporotické kosti podle portálu mnohdy stačí i malé zatížení, které by zdravou kost nijak neohrozilo, tedy zvednutí těžké tašky, podepření se rukou, prudký pohyb, záchvat kašle nebo lehké zakopnutí. Opakované zlomeniny obratlů postavu zkracují a v horní části zad z nich vzniká takzvaný vdovský hrb.

Nová bolest zad u ženy po sedmdesátce, která za poslední roky přišla o několik centimetrů výšky, proto patří k vyšetření, ne k masáži. Jak vypadá měření kostní hustoty i následná léčba, rozebírá samostatný text o osteoporóze u seniorů.

Jedna věta z portálu obě témata spojuje: silné zádové svalstvo snižuje riziko zlomenin obratlů. Posilování zad je u člověka s řídkou kostí i prevencí další zlomeniny.

Kdy odklad není namístě

Bolest zad se u seniorů běžně odkládá s tím, že se to rozejde. Někdy se opravdu rozejde. Jsou ale příznaky, u kterých je čekání chyba.

NZIP uvádí, že lékařská konzultace je vždy potřeba, pokud bolest zad doprovází porucha dýchání, porucha močení nebo horečka. K tomu se přidávají stavy, které při výhřezu meziobratlové ploténky znamenají operaci vždy: syndrom kaudy, tedy závažný útlak svazku nervových kořenů na konci míchy s neurologickými výpadky, ochrnutí močového měchýře nebo konečníku a závažné poruchy hybnosti. Tohle není situace na objednání za tři týdny.

A bolest zad nemusí ze zad vůbec pocházet. NZIP připomíná, že může souviset s onemocněním vnitřních orgánů, a jmenuje infarkt myokardu, žlučníkový záchvat, ledvinnou koliku nebo onemocnění slinivky. U seniora s náhlou bolestí mezi lopatkami, opocením a dušností je infarkt pravděpodobnější vysvětlení než houser.

U bolesti, kterou nic dramatického nedoprovází, platí mírnější pravidlo. Podle NZIP je čas na lékaře, když potíže trvají čtyři až šest týdnů, nebo dřív, pokud pro bolest člověk nemá vysvětlení a neustupuje ani po základních režimových opatřeních.

Klid na lůžku bolesti nepomůže

Nejrozšířenější domácí recept na bolavá záda patří k těm nejhorším.

U ústřelu, lidově houseru, NZIP píše, že klid na lůžku je považován za spíše nevhodný a pacienti by se měli držet svých obvyklých tělesných aktivit. U bolesti dolní části zad portál doporučuje lehkou fyzickou aktivitu, například procházky. Své místo má i teplo, tedy termoterapie, a dočasně nesteroidní protizánětlivé léky. Komu ibuprofen nedělá dobře, tomu podle NZIP zbývá paracetamol, a při opravdu silné bolesti vyzařující do nohy přichází v úvahu injekce do dolní části zad.

Čas přitom hraje pro pacienta víc, než se během prvních bolestivých dnů zdá. U ischialgie, tedy bolesti probíhající podél sedacího nervu od hýždě přes zadní stranu stehna, příznaky podle NZIP většinou zcela vymizí během jednoho až dvou měsíců. U výhřezu meziobratlové ploténky bez závažných neurologických příznaků se nejprve vyčkává, jestli potíže přibližně do šesti týdnů neodezní, což se stane asi u devadesáti procent pacientů. Operace tedy není první krok, ale řešení pro menšinu. Fyzioterapie nastupuje po odeznění akutní bolesti a co obnáší, kdo ji předepisuje a jak se hradí, shrnuje článek o rehabilitaci a fyzioterapii pro seniory.

Co se dá zvládnout doma

Prevence u seniora nevypadá jako posilovna. NZIP doporučuje vyhýbat se přetěžování páteře, tedy zvedání těžkých předmětů a dlouhodobému sezení bez pravidelné relaxace a kompenzačního cvičení.

Dvě konkrétní věci z portálu stojí za zapamatování. Břemeno se zvedá přes snížení v kolenou se vzpřímenými zády, ne přes ohnutá záda a prudkým pohybem. A z postele se vstává přes polohu na boku, protože prudké zvednutí z lehu do sedu může podle NZIP způsobit výhřez ploténky. Ranní vstávání je činnost, kterou sedmdesátník opakuje každý den, takže se špatný návyk sčítá rychleji než cokoli jiného.

Zbytek je pohyb. Sestavy vhodné i pro člověka, který cvičí vsedě u židle, popisuje článek o cvičení pro seniory.

Vedle posilování zad stojí za pozornost rovnováha. NZIP u prevence osteoporotických zlomenin mluví o cíleném tréninku koordinace, rovnováhy a pohyblivosti, který pádům předchází nejen při sportu, ale i v běžném dni. K tomu přidává opatření v bytě, konkrétně madla v koupelně a dobré osvětlení. Pád na kluzké dlaždici je u člověka s řídkou kostí nejkratší cesta ke zlomenému obratli a k bolesti zad, která se pak táhne měsíce.

Na co si dát pozor

Bolest zad ve stáří se snadno svede na věk a tím se debata uzavře. Opotřebená páteř a zlomený obratel přitom vypadají zvenčí stejně a rozliší je až vyšetření.

Pozornost si zaslouží i domácí lékárnička. Nesteroidní protizánětlivé léky mají u starších lidí víc omezení než u mladších, hlavně kvůli žaludku, ledvinám a souběhu s léky na srdce a krevní tlak, takže dlouhodobé užívání bez konzultace s lékařem nebo lékárníkem není dobrý nápad.

Masáže, baňky a přístroje nabízené na bolavá záda mohou ulevit, ale u zlomeného obratle ani u útlaku nervu neřeší příčinu. Manipulace s páteří může u osteoporotické kosti přímo uškodit. Než se zaplatí celá série procedur, vyplatí se jedno vyšetření.

Psychika patří do stejného výčtu. NZIP uvádí mezi příčinami bolesti zad i depresi a psychické faktory jako stres a úzkost, což u ovdovělého člověka žijícího o samotě nebývá okrajová poznámka.

Čím začít

První krok vede k praktickému lékaři. Ten posoudí, jestli jde o svalové potíže, které podle NZIP ve většině případů odezní spontánně nebo za pomoci léků, po režimových opatřeních či po krátkodobé rehabilitaci, anebo jestli je na místě zobrazovací vyšetření, měření kostní hustoty nebo neurologické vyšetření. Do té doby platí to nejjednodušší a nejméně oblíbené doporučení: nezalehnout.