Pět telefonátů do ordinací a pětkrát stejná věta: nové pacienty nebereme. Kdo po stěhování k dětem nebo po odchodu svého lékaře do důchodu řeší „nemůžu najít praktického lékaře“, nemusí na hledání zůstat sám. Zdravotní pojišťovna má ze zákona povinnost zajistit, aby měl pojištěnec lékaře v dosahu, a nařízení vlády stanoví přesné limity v minutách jízdy i v týdnech čekání. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (NRZP ČR) na to 10. listopadu 2026 upozornila ve své Informaci č. 66 a doporučila, jak pojišťovnu k pomoci přimět.
Povinnost leží na pojišťovně
Základ stojí v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Podle § 46 musí pojišťovna zajistit svým pojištěncům hrazené zdravotní služby včetně jejich místní a časové dostupnosti, tedy aby lékař nebyl příliš daleko a aby se na něj nečekalo příliš dlouho. Plní to přes síť lékařů a nemocnic, se kterými má uzavřenou smlouvu.
Pojištěnec má na tuto dostupnost podle § 11 stejného zákona právo. Smí si také vybrat smluvního lékaře. Registrujícího lékaře, typicky praktika nebo zubaře, smí měnit nejvýš jednou za tři měsíce.
Pojišťovna tedy nemusí sehnat praktika ve vedlejší ulici. Musí ale umět ukázat lékaře, který se vejde do zákonných limitů a pacienta skutečně přijme.
35 minut k praktikovi, dvě hodiny ke geriatrovi
Limity určuje nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Platí od 1. ledna 2013 a od té doby se neměnilo. Vzdálenost v něm není v kilometrech, ale v dojezdové době, tedy v minutách jízdy z místa bydliště.
K praktickému lékaři pro dospělé, k zubaři, ke gynekologovi a do lékárny smí cesta trvat nejvýš 35 minut. Pro ambulance, které starší lidé navštěvují často, platí delší limity. Interna, oční a ortopedie mají strop 45 minut. Kardiologie a psychiatrie 60 minut. Geriatrie, tedy obor zaměřený na nemoci stáří, až 120 minut.
Dvě hodiny cesty ke geriatrovi tak předpis nepovažuje za porušení. Pro rodinu, která vozí rodiče na vyšetření paměti, je to přitom celé dopoledne, a proto se vyplatí znát i postup, jaké testy paměti dělá lékař už u praktika.
Kolik týdnů smí trvat čekání
Druhá příloha stejného nařízení stanoví nepřekročitelné lhůty pro plánované výkony. Pro starší pacienty jsou nejdůležitější tyto:
| Výkon | Nejdelší lhůta |
|---|---|
| Náhrada kyčelního nebo kolenního kloubu | 52 týdnů |
| Operace šedého zákalu (katarakty) | 30 týdnů |
| Denzitometrie (měření hustoty kostí) | 16 týdnů |
| Echokardiografie (ultrazvuk srdce) | 10 týdnů |
| Magnetická rezonance | 5 týdnů |
| CT | 3 týdny |
| Rentgen a ultrazvuk | 2 týdny |
Lhůta podle § 2 nařízení začíná běžet den poté, co ošetřující lékař výkon indikoval a zapsal potřebu i lhůtu do zdravotnické dokumentace. Pacient, kterému oční lékař v lednu doporučí operaci šedého zákalu, by ji tak měl absolvovat do 30 týdnů od dalšího dne.
Lhůty platí jen pro plánovanou péči. Akutní stav má přednost a řeší se hned. A ne každé objednání za několik měsíců znamená porušení předpisu, rozhoduje druh výkonu a jeho naléhavost. O finanční náhradě po uplynutí lhůty nařízení nic neříká. Dávají ale silný argument při jednání s pojišťovnou.
Kdy smí lékař odmítnout a proč chtít písemnou zprávu
Lékař, kterého si pacient vybral, ho podle § 48 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, smí odmítnout jen z vyjmenovaných důvodů. Patří mezi ně překročení únosného pracovního zatížení a provozní důvody, nedostatek personálu nebo vybavení. Praktik může odmítnout i pacienta, který bydlí tak daleko, že by k němu nemohl jezdit na návštěvy. Posledním důvodem je, že lékař nemá smlouvu s pacientovou pojišťovnou.
Pacienta, který potřebuje neodkladnou péči, odmítnout nesmí.
Pro celé další jednání je nejcennější odstavec 5. O odmítnutí musí lékař vydat pacientovi písemnou zprávu, „ve které je uveden důvod odmítnutí“. Vyplatí se o ni požádat i tehdy, když sestra do telefonu jen řekne, že je plno. Papír s razítkem ordinace má u pojišťovny jinou váhu než vzpomínka na hovor.
Kde získat seznam smluvních lékařů
První krok zvládne pacient sám nebo jeho děti. Každá pojišťovna má na webu vyhledávač smluvních lékařů, který podle zadaného oboru a místa ukáže nejbližší ordinace. Tytéž ordinace najde i Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, veřejný seznam všech lékařů a zařízení v Česku.
Kdo internet nepoužívá, má podle VZP jinou možnost. Na infolince 952 222 222 nebo na kterékoli pobočce si může vyžádat seznam smluvních lékařů a pojišťovna ho pošle e-mailem nebo poštou. VZP navíc vede zvláštní přehled lékařů zapojených do programu VZP PLUS. U zubařů v tomto programu VZP uvádí, že pod stanovenou kapacitou musí nové pacienty registrovat a bez zákonného důvodu je odmítat nesmí.
Na údaj o volné kapacitě ve vyhledávači se ale nedá spolehnout bez dalšího ověření. Samotná VZP upozorňuje, že označení „ANO“ u volné kapacity „nemusí to znamenat možnost automatické registrace k poskytovateli“ a že data se aktualizují se zpožděním. Telefonát do ordinace tak nic nenahradí.
Deník odmítnutí: co si u každého hovoru zapsat
Každý neúspěšný pokus má smysl zapsat. Stačí obyčejný sešit nebo tabulka v počítači: název ordinace, adresa, datum a čas hovoru, jméno toho, kdo telefon zvedl, a důvod odmítnutí. Pokud ordinace písemnou zprávu vydala, patří do stejné složky. Po dvou týdnech obvolávání tak vznikne přehled, se kterým se dá na pojišťovně jednat konkrétně, a ne jen obecně postěžovat.
Obvolávání nemusí zvládat senior sám. Pro člověka s horším sluchem, po mrtvici nebo s počínající demencí bývá opakované odmítání po telefonu vyčerpávající. Dospělé děti mohou hovory převzít a rodiči jen předat výsledek. Rodiny, které pečují o člověka s demencí doma, takovou agendu často stejně vedou.
Žádost, která po pojišťovně chce jméno
Když vlastní hledání selže, přichází na řadu pojišťovna. Žádost je nejlepší podat písemně, poštou, e-mailem nebo osobně na pobočce s potvrzením převzetí. U VZP slouží infolinka 952 222 222, e-mail info@vzp.cz a síť poboček. Ostatní pojišťovny mají vlastní infolinky a pobočky uvedené na svých webech.
Žádost nemusí mít předepsaný formulář. Stačí volný dopis, který obsahuje několik věcí. Jméno, rodné číslo nebo číslo pojištěnce a adresu bydliště. Obor, ve kterém pacient lékaře nemůže najít, třeba praktický lékař pro dospělé nebo kardiologie. Omezení, která výběr zužují: nutnost bezbariérového vstupu, závislost na odvozu, špatný sluch nebo zrak. Přílohou je doporučení ošetřujícího lékaře, pokud jde o specialistu, deník odmítnutí a písemné zprávy z ordinací.
Rozhoduje poslední věta žádosti. Pacient má výslovně požádat o zajištění konkrétního poskytovatele, tedy o jméno a adresu lékaře, který ho přijme, v rámci dojezdové doby podle nařízení vlády č. 307/2012 Sb. NRZP ČR ve své informaci upozorňuje, že obecná rada typu „obvolejte si ordinace sami“ pojišťovně jako odpověď nestačí. Pokud se situace ani potom nehne, další krok je požádat pojišťovnu o písemné stanovisko.
Modelová situace pro představu: vdova ze středně velkého města přijde o praktika, který ukončil praxi. Dcera během dvou týdnů obvolá osm ordinací do půl hodiny jízdy, ve třech dostane písemnou zprávu o odmítnutí kvůli kapacitě. S deníkem a zprávami pak podá žádost na pobočce a chce jméno lékaře. Teprve tehdy má pojišťovna v ruce konkrétní podklad a nemůže odpovědět jen odkazem na vyhledávač.
Když nejde čekat
Při bezprostředním ohrožení života žádné papíry nemají přednost. Volá se záchranná služba na čísle 155.
Jiná situace nastane, když ošetřující lékař řekne, že odklad vyšetření nebo operace pacientovi ublíží. Tuto informaci je dobré mít od lékaře napsanou a v žádosti pojišťovně ji výslovně zmínit. Pojišťovna pak vidí, že nejde o pohodlí, ale o zdravotní riziko.
Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti neuvádí, do kolika dnů musí pojišťovna lékaře zajistit. Údaje o pevných lhůtách, které se občas objevují v médiích, se v něm dohledat nepodařilo. I proto se vyplatí podávat žádost písemně a uchovat si potvrzení o jejím podání.
Kdo si s jednáním neví rady, může se obrátit na NRZP ČR. Organizace má poradce a krajské poradny, ústředí je na telefonu 230 234 954 a na e-mailu nrzpcr@nrzp.cz. Další souvislosti, na co si ve stáří hlídat zdraví, shrnuje přehled zdraví ve stáří.
Nařízení o dostupnosti platí beze změny od roku 2013. Do doby, než se limity v minutách a týdnech případně změní, zůstává písemná zpráva z ordinace a jasná žádost o konkrétního lékaře nejsilnější kartou, kterou pacient proti plným čekárnám má.