Od 1. ledna 2026 platí novela vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, a nejvíc se dotkla lidí po padesátce. Praktičtí lékaři jim nově dělají rozšířené laboratorní vyšetření každé dva roky, u pacientů mezi 65 a 80 lety navíc stanovují riziko demence a screening tlustého střeva začíná už ve 45 letech. Preventivní prohlídky senioři přitom odkládají snadno, protože termín nikdo nehlídá a pozvánka na ni na rozdíl od screeningů nechodí. Kdo byl u praktika naposledy před třemi lety, má prohlídku zpožděnou o celý rok, a její rozsah je dnes navíc širší než při té minulé.
Praktik jednou za dva roky, zubař každý rok
Registrovaný dospělý pojištěnec má nárok na všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky. Všeobecná zdravotní pojišťovna to na svém webu upřesňuje tak, že prohlídku lze absolvovat po uplynutí 23 měsíců od té předchozí a je hrazená celá.
U zubaře platí kratší interval. Preventivní prohlídku u zubního lékaře absolvuje dospělý podle Národního zdravotnického informačního portálu jednou za rok. Nejde přitom jen o kontrolu chrupu. VZP uvádí, že prohlídka zahrnuje i vyšetření sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, čelistí a rozpoznání přednádorových změn, takže smysl má i u člověka, který nosí celkovou náhradu a „nemá co ošetřovat“.
Ženy k tomu mají gynekologickou preventivní prohlídku jednou ročně, na kterou mají nárok od patnácti let. Pojišťovna k tomu výslovně dodává, že žena „neměla by na ně přestat docházet ani ve vyšším věku, po přechodu“. Právě při této prohlídce se odebírá stěr z děložního čípku a gynekolog také kontroluje, jestli pacientka chodí na screening prsu a tlustého střeva.
Co po padesátce přibylo do odběrů
Změnil se i rozhovor, kterým prohlídka začíná. Lékař nově zjišťuje výskyt duševních onemocnění a dědičných chorob v rodině, u žen se ptá na absolvované gynekologické prohlídky a měří obvod pasu jako ukazatel tuku v břišní oblasti. Do prohlídky patří také doporučení očkování, a to hrazených i nehrazených, takže vhodné vakcíny pro daný věk lze probrat rovnou u praktika. Které to u seniorů jsou a za jakých podmínek je pojišťovna platí, shrnuje článek o očkování seniorů. Kdo některé vyšetření odmítne, má být podle vyhlášky poučen o rizicích, která s odmítnutím souvisejí.
Novela vyhlášky posunula prohlídku od orientační kontroly k podrobnějšímu vyšetření. Podle tiskové zprávy VZP nově „absolvují rozšířené vyšetření každé dva roky všichni pacienti nad 50 let“, zatímco dřív u části z nich stačil čtyřletý odstup. Od padesáti let se zavádí sledování funkce ledvin. Lipidogram a krevní obraz se od čtyřiceti let dělají jednou za dva roky. U žen po menopauze přibyla hladina lipoproteinu(a), tedy dalšího ukazatele rizika srdečních a cévních onemocnění, a pacienti s rodinnou zátěží srdečního selhání nebo obezity mají jednou za dva roky vyšetření NT-proBNP, což je podle pojišťovny ukazatel pro diagnostiku srdečního selhání.
EKG má vlastní pravidlo. Bez rizikových faktorů se od čtyřiceti let dělá jednou za čtyři roky, u pacienta s kardiovaskulárním rizikem jednou za dva roky.
Jedna změna míří přímo na seniory. „U všech pacientů ve věku 65–80 let se navíc stanovuje riziko demence,“ uvádí VZP. Lékař u ní kontroluje i to, jestli se pacient účastní screeningových programů, konkrétně u osteoporózy a u výdutě břišní aorty. Jak vypadají testy paměti u praktického lékaře, rozebírá samostatný text.
Tři screeningy, u kterých rozhoduje datum narození
Screening tlustého střeva a konečníku se od ledna 2026 týká lidí ve věku 45 až 74 let. Do té doby začínal až v padesáti. Podle NZIP má člověk v tomto rozmezí nárok na test okultního krvácení do stolice jednou za dva roky, nebo si místo něj může zvolit screeningovou kolonoskopii jednou za deset let. Test vydává registrující praktický lékař nebo registrující ambulantní gynekolog a všechna vyšetření v programu jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Horní hranice 74 let znamená, že po pětasedmdesátých narozeninách hrazený plošný program končí a další postup posoudí lékař individuálně.
Mamografický screening funguje jinak a pro seniorky je to podstatný rozdíl. Nárok mají ženy od 45 let jednou za dva roky, žádanku vypíše gynekolog nebo praktický lékař. Zvací dopis od pojišťovny ale chodí jen ženám ve věku 45 až 69 let, které se dosud programu neúčastnily, takže po sedmdesátce pošta přestane chodit. NZIP k tomu píše, že „v bezplatných screeningových vyšetřeních (ve dvouletém intervalu) mohou pokračovat i ženy starší 69 let“. VZP formuluje totéž ještě přímočařeji: „Pro absolvování vyšetření není určena horní věková hranice, tzn. že toto preventivní vyšetření máte hrazeno zdravotní pojišťovnou i ve věku nad 70 let.“ Konec zvacích dopisů tedy není konec nároku.
Horní hranici nemá ani screening karcinomu děložního hrdla. Všechny ženy od patnácti let mají jednou ročně nárok na screeningovou cytologii ze stěru, který gynekolog odebere při preventivní prohlídce. Vyšetření na přítomnost rizikových typů lidského papilomaviru je hrazené ve věku 35, 45 a 55 let, mimo tyto ročníky si ho žena platí sama.
Plíce, prostata, aorta a kosti
Vedle tří klasických onkologických screeningů běží v Česku další programy časného záchytu a většina z nich spadá právě do seniorského věku.
Program pro plíce je určen lidem ve věku 55 až 74 let, kteří za život vykouřili 20 a více balíčkoroků. Jeden balíčkorok odpovídá krabičce cigaret denně po dobu jednoho roku. Vhodné kandidáty vytipuje praktický lékař a pozve je, pneumolog pak pacienta posílá na nízkodávkové CT plic.
Muži mají dva vlastní programy. Časný záchyt karcinomu prostaty se týká věku 50 až 69 let a do programu zapojuje buď registrující praktický lékař, nebo ambulantní urolog, pokud už u něj muž je v péči kvůli jiným potížím. Screening výdutě břišní aorty je určen mužům ve věku 65 až 67 let, provádí se ultrazvukem a podle stránek Ústavu zdravotnických informací a statistiky jen jednou za život.
Osteoporóza má program rozdělený na dvě fáze. V první, kam patří ženy do 59 let po menopauze a muži ve věku 65 až 69 let, vyplní pacient u praktika nebo gynekologa dotazník FRAX, který trvá zhruba deset minut, a lékař podle výsledku rozhodne, jestli poslat na denzitometrii. Ve druhé fázi, tedy u žen od 60 let a mužů od 70 let, lékař měření kostní hustoty předepíše rovnou. Denzitometrie podle NZIP trvá patnáct až dvacet minut, není bolestivá a hustota kostní hmoty se měří na bederní páteři a v horní části stehenní kosti.
Na co si dát pozor
Prohlídka není záruka. Screening zvyšuje šanci, že se nemoc najde v časném stadiu, kdy se dá lépe léčit, ale negativní výsledek neznamená, že se v následujících dvou letech nemůže nic objevit. Nový příznak, který se objeví mezi termíny, patří k lékaři hned, ne až na příští preventivní prohlídku.
Občas se plete preventivní prohlídka u praktika s posudkem, který musí řidiči seniorského věku odevzdat na úřad. Jde o dvě různé věci, protože posudek o zdravotní způsobilosti k řízení vychází ze zákona o silničním provozu, má vlastní věkové termíny a pacient si ho zpravidla platí. Podrobnosti rozebírá samostatný text o lékařských prohlídkách řidičů seniorů.
Rozdíl mezi programy s horní věkovou hranicí a bez ní stojí za zapamatování, protože ve vyšším věku rozhoduje o tom, co pojišťovna zaplatí. Kolorektální screening a program pro plíce končí ve 74 letech, prostata v 69 letech a výduť břišní aorty se u mužů řeší v úzkém okně 65 až 67 let. Mamografie a cytologický stěr z děložního čípku horní hranici nemají a hradí se i po osmdesátce.
Zvací dopis od pojišťovny není podmínka. Chodí jen lidem v určitém věku, kteří se dosud programu neúčastnili, a jeho absence nárok nijak neruší.
Čím začít
Nejjednodušší krok vede do ordinace praktického lékaře, kde sestra v kartě uvidí datum poslední preventivní prohlídky i to, jestli má pacient vykázaný test okultního krvácení nebo mamografii. Od ledna 2026 má lékař účast ve screeningových programech kontrolovat sám. Kdo u praktika nebyl několik let, může si termín domluvit rovnou. Čekat, až něco začne bolet, je u prevence protimluv.