Investiční podvody dnes málokdy začínají jedním telefonátem z neznámého čísla. Častěji je to několik týdnů dlouhá hra, ve které podvodníci nejdřív něco dají, aby pak mohli brát. Reklama na sociální síti slibuje snadný výdělek, ve videu „radí“ známá tvář napodobená umělou inteligencí a malý vklad se opravdu zdánlivě zhodnotí. Podle České národní banky (ČNB) i Policie ČR jde o schéma, které stojí na důvěře, ne na technice. Rodiny seniorů proto potřebují znát jeho průběh dřív, než přijde první hovor.
Příběh, který se opakuje
Následující příběh je smyšlený, ale odpovídá případům, které popisuje policie.
Muž v důchodu uvidí na sociální síti video, ve kterém známý politik vysvětluje, jak se dá z drobné částky vydělat na „státem podporované“ investici. Vyplní formulář s telefonním číslem. Druhý den volá makléř, mluví klidně a trpělivě. Navrhne vklad 2 000 Kč, jen na zkoušku.
Na internetové stránce firmy se během týdne objeví zisk. Muž si ho může prohlížet v grafu, jenže peníze v něm jsou jen číslo na obrazovce. Makléř se ozve znovu s tím, že příležitost je časově omezená a vklad by měl být vyšší. Za dva měsíce muž přijde o úspory a ještě mu zavolá další „pomocník“, že ztracené peníze dostane zpět.
Jak podvod probíhá
Policie i ČNB popisují postup, který se v případech opakuje s drobnými obměnami. ČNB k tomu ještě upozorňuje, že falešná videa, fotky i rozhovory se rychle mění, stejně jako názvy firem.
- Na sociální síti se objeví reklama nebo video, v němž „vystupuje“ známá osobnost nebo politik. Ve skutečnosti ho napodobuje umělá inteligence (takovým videím se říká deepfake).
- Zájemce vyplní formulář a nechá telefonní číslo.
- Zavolá „makléř“ nebo „poradce“ a nabídne malý vklad. V případech, které popisuje policie, šlo o 2 000 a 6 500 Kč.
- Na falešném účtu se začne „zhodnocovat“ zisk. Nikdo ho ve skutečnosti nevydělal, hodnota je vymyšlená.
- Přijde tlak na vyšší vklady. Peníze se mají poslat na jiný nebo zahraniční účet, případně předat kurýrovi v hotovosti.
- Makléř požádá o instalaci programu pro vzdálené ovládání počítače nebo telefonu. ČNB jmenuje AnyDesk a TeamViewer. Jsou to legální programy, nebezpečné je pustit do zařízení cizího člověka, protože tak získá přístup k internetovému bankovnictví.
- Při pokusu o výběr zisku se objeví „poplatky“ za licence nebo ověření účtu. Podvodníci ukazují falešná „rozhodnutí ČNB“ a hrozí smyšleným vyšetřováním.
Policie z Královéhradeckého kraje uvádí případy, kdy z jednoho člověka vylákali přes 2,2 milionu korun. Začínalo to přitom malou částkou, aby si údajně „ověřil funkčnost systému“.
Podvod může začít i známostí ze seznamky, jak popisuje článek o romance scamu. Případ ze Středočeského kraje z ledna 2025 skončil ztrátou téměř 4 milionů korun, k tomu patřily kryptoměny, navýšený kontokorent a půjčky sjednané přes vzdálený přístup.
Varovné signály
Varovné signály
- zaručený nebo rychlý výnos
- nevyžádaný hovor „poradce“ nebo „makléře“
- spěch a časově omezená nabídka
- žádost o instalaci aplikace pro vzdálený přístup
- platba do zahraničí, na kryptopeněženku nebo kurýrovi
- poplatek za výběr zisku
- nabídka, že někdo vymůže zpět ztracené peníze
Už jeden z těchto signálů je důvod jednání přerušit a firmu si ověřit. Dva nebo tři najednou skoro jistě znamenají podvod. Trik s nabídkou „vrácení“ je zvlášť zákeřný, protože míří na lidi, kteří už jednou přišli o peníze.
Jak si ověřit firmu
Reklama se může tvářit sebejistě, ale dohledat se dá jen to, co je v oficiálních seznamech. ČNB vede seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (JERRS) a samostatnou stránku Upozornění ČNB na aktivity subjektů bez povolení. Obojí je na webu cnb.cz.
Při ověření platí několik pravidel:
- Firma i její web se hledají v seznamu regulovaných subjektů. Když tam není, je to vážné varování: bez oprávnění nesmí investiční služby v Česku nabízet.
- Podvodníci zneužívají i jména skutečných firem. Kontakt na „makléře“ se proto ověřuje jinou cestou, třeba zavoláním na oficiální číslo z webu firmy, ne na číslo z reklamy.
- Absence firmy na seznamu upozornění neznamená, že je bezpečná. Nová podvodná značka tam prostě ještě být nemusí.
- Doklad s razítkem nebo „rozhodnutí ČNB“ nic nedokazuje. ČNB uvádí, že padělané dokumenty mají vzbudit dojem legálnosti.
Zaměstnanci ČNB veřejnost nekontaktují s žádostí o citlivé údaje ani o instalaci softwaru. Takový požadavek jménem „ČNB“ je tedy důvodem k přerušení hovoru a ověření jinou cestou.
Další pojistkou je příbuzný. Seniorovi stačí nabídku ukázat dceři, synovi nebo vnukovi, než pošle první korunu. Podvodník potřebuje spěch a samotu, rodina obojí rozbije. O tom, jak podvodníci tlačí na rychlé rozhodnutí po telefonu, píše článek o vishingu.
Už jsem poslal peníze – co hned
První hodina rozhoduje. Platba, kterou banka ještě nezpracovala, se někdy dá zastavit, později už ne.
- Zavolat bance na číslo z jejího webu nebo z platební karty, nikoli na číslo, které dal „makléř“. Požádat o zablokování účtu či karty a o pokus zastavit platbu. Podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, lze příkaz k úhradě odvolat jen do chvíle, než ho banka přijme (§ 158 a § 160). Čas tedy běží.
- Odpojit cizího z počítače nebo telefonu. Vypnout připojení k internetu, odinstalovat program pro vzdálený přístup a ze zařízení, které je čisté, změnit hesla k bankovnictví a e-mailu.
- Zavolat Policii ČR na linku 158. ČNB radí poskytnout policii všechny informace o průběhu podvodu a výši škody.
- Uschovat výpisy z účtu, zprávy, e-maily, čísla účtů a snímky obrazovky. Nic nemazat, ani vlastní konverzace s „makléřem“.
Bezpečný postup pro banku a pro zařízení popisuje i článek o internetovém bankovnictví. Kam dál volat v tísni, shrnuje přehled linek pomoci.
Čeho se naopak vyvarovat: platit další „poplatky“, věřit vymahačům, brát si půjčky na „investici“ a pouštět cizího do počítače. Policie a ČNB varují také před takzvaným bílým koněm. Je to člověk, přes jehož účet podvodníci posílají cizí peníze, a to je trestné.
Druhá vlna: falešní vymahači
Kdo jednou přijde o peníze, může se dočkat dalšího telefonátu. Policie v Královéhradeckém kraji popsala v listopadu 2025 případy, kdy se poškozeným ozvali „vymahači“ nebo „zaměstnanci investiční společnosti“. Slíbili vrátit ztracenou investici a žádali poplatek.
Jeden muž z Náchodska podle policie přišel v červenci 2025 celkem o 2 286 892 korun. Podvodníci mu slíbili vrátit zhruba 900 000 Kč, které ztratil už v roce 2024. Místo toho z něj vylákali další platby. Online podvody v kraji podle policie narostly o 55 % proti stejnému období předchozího roku.
Pravidlo je jednoduché. Nikdo, kdo volá sám od sebe, peníze nevrátí. Legální cestu k nápravě lze zahájit jen přes banku, policii a případně soud nebo Finančního arbitra.
Vrátí banka peníze?
Odpověď bývá nepříjemná. Platbu, kterou člověk sám zadal, bere zákon jako autorizovanou (§ 156 zákona č. 370/2017 Sb.). Nárok na vrácení tím obvykle nevzniká, i když šlo o podvod. Povinnost banky vracet peníze (§ 181) platí jen u plateb neautorizovaných. A pokud klient při neautorizované platbě jednal hrubě nedbale, nese ztrátu on sám (§ 182).
Hrubá nedbalost je pojem, který se posuzuje u každého případu zvlášť. Prozrazení hesla cizí osobě nebo pustit ji do zařízení se k ní může přiřadit.
Údaj České bankovní asociace, že banky zachrání přes 90 % peněz, se týká pokusů o odčerpání prostředků, které se podařilo zastavit. Neříká nic o šanci oběti získat peníze zpět.
Časté otázky
Vrátí mi banka peníze? Nepočítat s tím. Pokud člověk platbu sám zadal, banka ji považuje za autorizovanou a vracet ji nemusí. Záleží na tom, zda šlo o platbu autorizovanou, nebo o útok na účet bez vědomí majitele, a to posuzuje banka i případně arbitr. Rychlý hovor s bankou je přesto namístě, zastavení platby může zachránit peníze, které ještě nedorazily.
Pomůže Finanční arbitr? Spor s vlastní bankou řeší Finanční arbitr zdarma. Neplatí se poplatek za podání návrhu a advokát není potřeba. Nejdřív je ale nutné písemně vyzvat banku k nápravě, ideálně doporučeným dopisem. Výzva je podle Finančního arbitra nezbytným předpokladem řízení. Arbitr řeší spory s bankou, nikoli s podvodníkem.
Může to být i internetová známost? Ano. Podvod někdy začíná přátelstvím na seznamce, kryptoměnami a „společnou investicí“. Tomuto případu se věnuje zvláštní článek o podvodných seznamkách. Platí stejné: žádná investice na přání někoho, koho člověk zná jen z internetu.
Na co si dát pozor
Nejčastější chybou je pustit do zařízení někoho, kdo se chová vstřícně. Právě ten pomáhá s instalací a „vidí“ na obrazovku. Druhou je mlčení: oběť se stydí a nikomu nic neřekne, takže podvodníci mají čas na další vlnu.
Slibované zisky, které nikdo nikdy nenechá vybrat, bývají jen číslo na obrazovce. Půjčka na „investici“ je zvlášť rizikový krok, protože dluh zůstane, i když peníze zmizí. Obecné triky, které se opakují napříč podvody, shrnuje článek o podvodech na seniory.
Praktický krok na závěr: rodina by si mohla domluvit jednoduché pravidlo. Žádný převod peněz do investice bez toho, aby o něm věděl někdo další. Stačí jeden telefonát a podvodníkům se často rozpadne celý plán.
