První kroky po ránu bolí, po pár minutách chůze bolest poleví a večer se vrátí. Tenhle popis slyší ortopedi od pacientů po sedmdesátce nejčastěji. Skoro vždy za ním stojí artróza, tedy postupné opotřebení chrupavky, která v kloubu funguje jako kluzká výstelka mezi dvěma kostmi.

Co se v opotřebeném kloubu děje

Národní zdravotnický informační portál (NZIP), který provozuje Ministerstvo zdravotnictví, popisuje artrózu jako degenerativní onemocnění kloubů, které na rozdíl od artritidy není primárně zánětlivé. Rozdíl mezi oběma pojmy rozhoduje o léčbě. Artritida znamená zánět kloubu, artróza jeho opotřebení.

S věkem se vrstva chrupavky ztenčuje a její povrch se zdrsní. Kloub ztrácí kluznost, kosti se o sebe otírají a organismus na to reaguje přestavbou. Na okrajích kloubu vyrostou kostní výběžky, kloub se deformuje a jeho pohyb se zmenšuje. Nejhůř na tom bývají klouby, které nesou váhu těla. NZIP jmenuje koleno (gonartróza), kyčel (koxartróza), dále klouby ruky a páteř. Riziková je zejména doba po padesátém roce života a ženy nemoc potkává o něco častěji než muže.

Co artrózu urychluje

Věk se ovlivnit nedá, řada dalších věcí ano. Nejsilnějším rizikovým faktorem je podle NZIP nadváha a obezita, které riziko zvyšují čtyř až pětinásobně. U kolene to dává smysl geometricky: každý kilogram navíc se při chůzi promítne do kloubu několikanásobně.

K dalším rizikům patří rodinná dispozice, dřívější úrazy kloubu, těžká nebo jednotvárná práce a některé sporty, které klouby přetěžují. Svou roli hraje i nedostatek pohybu, protože chrupavka se vyživuje střídavým zatěžováním a odlehčováním. Kloub, který se nehýbe, chátrá stejně jako kloub přetížený.

Jak se artróza ohlásí

Typická je startovací bolest. Bolí prvních pár kroků po vstávání z postele nebo po dlouhém sezení v kině, pak se kloub „rozejde“ a bolest ustoupí. Přidává se ranní ztuhlost, u artrózy obvykle krátká, do půl hodiny. Ztuhlost trvající hodiny svědčí spíš pro zánětlivé revmatické onemocnění a patří k revmatologovi.

U kyčle popisuje NZIP bolest v oblasti kyčle a třísla, ztuhlost hlavně ráno a bolest vyzařující do hýždě, do vnitřní strany stehna nebo až do kolene. Právě to plete seniory i jejich blízké nejčastěji. Člověk chodí měsíce s bolavým kolenem a nemocná je přitom kyčel.

V pokročilé fázi se bolest od zátěže odpoutá. Objevuje se častěji, trvá déle a budí v noci. Rozsah pohybu se zmenší natolik, že obout ponožku nebo vlézt do vany přestane jít.

Artróza rukou vypadá jinak. Bolí a tuhnou klouby prstů, na koncových článcích vyrostou tvrdé uzlíky a ubývá síla stisku. Otevřít zavařovací sklenici nebo otočit klíčem v zámku se stává denním problémem. Postupem času se prsty deformují a klouby ztrácejí pohyblivost, takže se ruka nedá sevřít v pěst.

Zvlášť nepříjemná bývá artróza kořenového kloubu palce. Palec drží při každém úchopu a jeho bolest vyřadí i tak samozřejmé věci, jako je zapnutí knoflíku nebo držení hrnku za ouško.

Jak se diagnóza potvrdí

Základem je rozhovor s lékařem a vyšetření kloubu, tedy sledování rozsahu pohybu, bolestivých bodů, otoku a osy končetiny. K tomu se přidává rentgen, na kterém lékař hodnotí zúžení kloubní štěrbiny, kostní výběžky a změny kostní struktury.

Zajímavé je, jak často se rentgenový nález a potíže pacienta rozcházejí.

Lidé s výrazným nálezem na snímku mohou mít mírné obtíže a naopak. Léčba se proto řídí tím, co člověka v běžném dni omezuje. Samotný snímek rozhodnutí neurčí.

Krevní testy artrózu neprokáží. Lékař je používá k vyloučení jiných příčin, hlavně zánětlivých revmatických onemocnění a dny, u kterých laboratorní nález na rozdíl od artrózy něco ukáže.

Cesta obvykle vede přes praktického lékaře k ortopedovi. K revmatologovi patří člověk tehdy, když ranní ztuhlost trvá hodiny, klouby otékají a bolest se objevuje symetricky na obou rukou, protože to napovídá spíš revmatoidní artritidě.

Co pomáhá, dokud stačí konzervativní léčba

Artrózu zatím nikdo vyléčit neumí. Léčba tlumí obtíže a zpomaluje postup opotřebení a začíná pohybem. NZIP uvádí pohybovou terapii pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta jako nedílnou součást léčby artrózy, protože pohyb bolest snižuje a udržuje nebo zlepšuje pohyblivost kloubu.

U kyčle doporučuje portál jízdu na kole, pěší turistiku, nordic walking a plavání. Silový trénink, vytrvalostní trénink i cvičení ve vodě mají své místo. Cvičení má vybudovat svalový korzet kolem kloubu, který část zátěže převezme. O sportovní výkon tu nejde. Přehled sestav, které zvládne i člověk s omezenou pohyblivostí, nabízí článek o cvičení pro seniory.

Druhým pilířem je hmotnost. U artrózy kolene a kyčle patří redukce nadváhy mezi doporučení, která fungují nejspolehlivěji a nic nestojí.

Z pomůcek NZIP jmenuje vycházkovou hůl, francouzské hole a madla. Hůl se drží v ruce na opačné straně, než je bolavá kyčel, což řada lidí dělá obráceně a připraví se tím o většinu úlevy. Z léků se používají paracetamol a nesteroidní antirevmatika, u silných bolestí výjimečně opioidy. Injekce do kloubu přinášejí dočasnou úlevu od příznaků, jejich interval i počet ale určuje ortoped a opakovat je donekonečna nelze. Žádný z těchto postupů chrupavku neobnoví.

Praktickou pomocí bývají i úpravy bytu, hlavně zvýšené sedátko na toaletu, madla u vany a sprchový kout místo vysokého okraje vany. Co všechno se dá udělat a kde na to sehnat příspěvek, shrnuje text o bezbariérových úpravách bytu.

Co o dietě u artrózy říkají oficiální doporučení

Kolem stravy při artróze koluje víc mýtů než u většiny jiných diagnóz. NZIP je v tomhle ohledu střízlivý. Jako prevenci i možnou léčbu artróz uvádí stravu bohatou na bílkoviny, dodává ale, že její efekt na ústup artrotických obtíží je malý. Senior, který jí málo a hubne, si tím kloubům rozhodně nepomáhá, zázrak od talíře plného bílkovin ale čekat nelze.

Obohacení stravy o rybí tuk nebo omega-3 mastné kyseliny může mít podle portálu určitý efekt, důkazy jsou ale nejednotné. Na léčbu to nestačí, jako doplněk jídelníčku ale dává smysl.

U dietních doplňků typu glukosaminu a chondroitinsulfátu označuje NZIP předpokládaný efekt na chrupavku za sporný. O eliminačních dietách, tedy o vyřazování určitých potravin ve víře, že klouby přestanou bolet, píše portál jako o pravděpodobně zcela neúčinných, a to v souvislosti s revmatoidní artritidou. Skutečný význam má dieta u dny, což je jiné onemocnění s jinou příčinou.

Zůstává tedy hmotnost a pohyb. Obojí funguje spolehlivěji než jakýkoli prášek z reklamy.

Kdy přichází na řadu umělý kloub

Endoprotéza se podle NZIP zvažuje tehdy, když konzervativní léčba nezabírá, bolest přetrvává i v noci a v klidu, silné obtíže trvají nejméně tři měsíce a kvalita života se výrazně zhoršila. O operaci tak rozhoduje míra omezení v běžném životě.

Umělý kyčelní kloub vydrží podle portálu většinou minimálně 15 let, často déle, většina pacientů s totální endoprotézou kyčle se vrátí ke svým obvyklým činnostem během tří až šesti měsíců. Vysoký věk sám o sobě překážkou není, rozhoduje celkový stav, srdce, plíce a schopnost projít pooperační rehabilitací. Právě rehabilitace ovlivňuje výsledek víc než samotná operace. Kdo po zákroku necvičí, dostane funkční kloub v nefunkčním těle.

Praktickou přípravou před plánovanou operací je posílení svalů kolem kloubu předem. Pacient, který přijde na sál se silnějším stehenním svalstvem, se po zákroku rozchodí rychleji. Stejně tak se vyplatí zařídit úpravy bytu ještě před nástupem, aby se člověk po návratu z nemocnice nedostal do situace, kdy potřebuje pomoc a nemá ji po ruce.

Umělý kloub má svá pravidla. Po operaci kyčle se první týdny nedoporučuje hluboký sed, křížení nohou ani prudké otáčení na postižené noze, protože hrozí vykloubení náhrady. Přesná omezení a jejich délku určuje operatér, protože se liší podle použitého přístupu a typu náhrady.

Jak si s artrózou zorganizovat den

Klouby s artrózou nesnášejí extrémy. Vadí jim dlouhé stání i dlouhé sezení bez pohnutí, jednorázová dřina na zahradě i celý den v křesle. Nejlépe funguje střídání kratších úseků zátěže a odpočinku, tedy pletí na dvacet minut, pak přestávka, pak zase kus práce.

Teplo obvykle uleví ztuhlosti, chlad spíš otoku a akutní bolesti po přetížení. Který postup komu sedne, to se zjistí jedině vyzkoušením.

U obkladů ale platí pár pravidel, na kterých záleží. Nic horkého ani ledového nepatří přímo na kůži, vždy jen přes vrstvu látky, a doba přiložení se počítá na minuty, ne na hodiny. Zvlášť opatrní musí být senioři s cukrovkou, poškozenými nervy nebo jinak zhoršeným čitím: ti varovnou bolest neucítí včas a popálenina nebo poškození kůže chladem vznikne dřív, než si toho kdokoli všimne. Usnout s nahřívacím polštářkem je v takovém případě opravdu špatný nápad a při jakékoli poruše čití má smysl použití tepla i chladu předem probrat s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Obuv rozhoduje víc, než se čeká. Měkká pružná podrážka tlumí nárazy do kolen i kyčlí a snižuje bolest při chůzi po tvrdém povrchu. Šlapky bez paty a boty s tvrdou plochou podrážkou situaci zhoršují.

V domácnosti pomůže pár drobností: vyšší židle s opěrkami, ze které se lépe vstává, protiskluzová podložka do vany, delší násada u lopaty nebo hrábí, vozík na nákup místo tašek v rukou. U artrózy rukou pak nástavce na kliky, otvírák na sklenice a hrnky s velkým uchem. Noční bolesti se dají zmírnit polohou, při artróze kyčle nebo kolene uleví polštář mezi koleny při spánku na boku, protože srovná osu končetiny a odlehčí kloubní pouzdro.

Na co si dát pozor

Nesteroidní antirevmatika nejsou u seniorů neškodná. Dráždí žaludeční sliznici, mohou zhoršit funkci ledvin a zvyšovat krevní tlak, což je při užívání dalších léků na tlak nebo na ředění krve podstatné. Dlouhodobé užívání patří pod dohled lékaře a to, že se dají koupit bez receptu, na tom nic nemění. Zvlášť zrádné jsou masti a gely proti bolesti. Působí sice hlavně místně, jenže obsahují stejné účinné látky jako tablety, takže kdo se maže několikrát denně a k tomu bere prášek, sčítá si dávku. Lékárníkovi má smysl říct, co člověk užívá vnitřně, dřív než si k tomu koupí ještě mast.

Trh s doplňky stravy na klouby je obrovský a sliby na etiketách bývají odvážné. Kloubní výživa není lék a nikdo od ní nemůže čekat, že chrupavku doroste. Než člověk začne posílat peníze za měsíční kúru, má smysl zeptat se ošetřujícího lékaře, jestli od přípravku vůbec něco čekat. Zhoršení ze dne na den má jinou příčinu než artróza.

Otok, zarudnutí, teplá kůže nad kloubem nebo horečka k opotřebení chrupavky nepatří. Takový nález může znamenat zánět kloubu a vyžaduje vyšetření v řádu dnů, ne objednání za měsíc. Co všechno ve stáří sledovat, shrnuje přehled Zdraví ve stáří: na co si dát pozor.

Po zaléčení bolesti přichází nejrizikovější období. Jakmile kloub přestane bolet, člověk se vrátí k odloženým činnostem naráz, přetíží ho a je zpátky na začátku. Návrat k zahradě, výletům nebo úklidu má smysl rozložit do několika týdnů a přidávat po malých kusech. Kdo chodí měsíce s bolavým kolenem a nikdo mu zatím nevyšetřil kyčel, má důvod na to praktického lékaře upozornit. Rentgen kyčle stojí pár minut a u řady lidí vysvětlí bolest, se kterou se marně potýkali roky.