Osteoporóza se roky neprojeví ničím. Nebolí, nesvědí, nikde se neukáže. Pak si člověk sedne na chodníku na zadek, má zlomený krček a odveze ho sanitka. Řídnutí kostí patří mezi nemoci, jejichž prvním příznakem bývá až zlomenina, a právě proto se u seniorů zjistí pozdě.

Kdy kost přestane být pevná

Národní zdravotnický informační portál (NZIP), který provozuje Ministerstvo zdravotnictví, popisuje osteoporózu jako onemocnění skeletu, při kterém se hustota kostí sníží natolik, že klesne i jejich pevnost. Kost se pak snadno láme.

Kostní hmota se v těle neustále obnovuje. Zhruba do třiceti let převažuje tvorba nad odbouráváním, pak se poměr obrátí. U žen se úbytek prudce zrychlí po menopauze, kdy vypadne ochranný vliv estrogenů. Muži nejsou imunní, jen k nim osteoporóza přichází zpravidla v pozdějším věku.

Mezi rizikové faktory NZIP řadí věk, ženské pohlaví, předchozí zlomeninu, tělesnou nečinnost, kouření, alkohol, podváhu, nedostatek vitaminu D a vápníku a předčasnou menopauzu. Riziko zvyšují i některá onemocnění, například cukrovka, srdeční selhání nebo revmatoidní artritida, a některé léky, hlavně glukokortikoidy a část antidepresiv.

Jak se řídnutí kostí přece jen ohlásí

První upozornění bývají nenápadná. NZIP jmenuje snížení tělesné výšky a bolesti zad. Za obojím stojí zlomeniny obratlů, které mohou vzniknout i bez pádu, třeba při zvednutí tašky s nákupem.

Znatelné zmenšení proti výšce v mládí je varovný signál, protože podle NZIP bývá důsledkem zlomenin obratlů, které si pacient často vůbec neuvědomí. Stejně tak nově zaoblená hrudní páteř, kterou rodina odbude jako „shrbené stáří“.

Nejčastěji se lámou obratle, krček stehenní kosti, pánevní kost, pažní kost a zápěstí. Typická je zlomenina po pádu z výšky vlastního těla, tedy po situaci, ze které by zdravý padesátník odešel s modřinou. Souvislosti mezi pády a zlomeninami se podrobně věnuje článek Pády u seniorů: prevence a co dělat po pádu.

Osteoporóza se často plete s artrózou, i když spolu nesouvisí. Artróza znamená opotřebení chrupavky a bolest kloubů, osteoporóza řídnutí kosti bez bolesti. Rozdíly vysvětluje text o artróze a bolestech kloubů.

Co znamená T-skóre z denzitometrie

Hustotu kostí měří kostní denzitometrie, konkrétně metoda zvaná duální rentgenová absorpciometrie (DXA). Vyšetření trvá několik minut, nebolí a rentgenová zátěž je nízká. Výsledkem je číslo označované jako T-skóre. Udává, o kolik se hustota kosti odchyluje od vrcholové kostní hmoty zdravého třicetiletého člověka stejného pohlaví. Klasifikaci převzal NZIP od Světové zdravotnické organizace:

  • normální nález: T-skóre do -1,0
  • osteopenie, tedy předstupeň osteoporózy: T-skóre mezi -1,0 a -2,4
  • osteoporóza: T-skóre -2,5 a nižší

Když se k hodnotě -2,5 přidá prodělaná zlomenina, mluví lékaři o manifestní osteoporóze. Vedle denzitometrie doplňuje lékař anamnézu a laboratorní vyšetření, mimo jiné hodnoty osteokalcinu a CTX-I, které ukazují, jak rychle se kost odbourává a tvoří. Podle potřeby přibude rentgen, ultrazvuk nebo magnetická rezonance.

Vápník a vitamin D: kolik ho senior potřebuje

Podle článku NZIP o vápníku v dietě potřebuje člověk od jednapadesáti let výš 700 až 1200 miligramů vápníku denně, kdo už osteoporózu má, spadá do pásma 1200 až 2000 miligramů.

Vápník se nejlépe doplňuje jídlem. Tabulka NZIP uvádí obsah vápníku vždy na 100 gramů potraviny. Tvrdý tvaroh má 719 miligramů, krájený eidam 709, mák dokonce 1262. Ovocný jogurt přinese 150 miligramů na 100 gramů a dvouprocentní mléko 117 miligramů na 100 gramů, tedy zhruba 290 miligramů ve sklenici o objemu čtvrt litru. Dvě porce mléčných výrobků denně tak pokryjí slušnou část potřeby, aniž by člověk musel cokoli kupovat v lékárně.

U vitaminu D je situace horší, tělo si ho tvoří v kůži při slunečním záření, jenže senioři tráví venku méně času a stárnoucí kůže vyrábí vitamin D hůř. NZIP uvádí doporučený denní přívod 20 mikrogramů pro děti od jednoho roku i pro všechny dospělé včetně seniorů, tedy zhruba 800 mezinárodních jednotek. Z potravin ho dodají tučné ryby jako losos nebo makrela, rybí tuk, vaječný žloutek a některé lesní houby.

Dlouhodobý nedostatek vede u dospělých k odvápnění kostí a u seniorů se pojí právě s osteoporózou. Projeví se i sníženou svalovou silou, což zvyšuje riziko pádu. Na propojení výživy, síly a stability se dívá i článek o výživě ve stáří.

Který pohyb kostem prospívá

Kost reaguje na tah svalů a na náraz. NZIP proto doporučuje aktivity, při kterých člověk přenáší vlastní tělesnou hmotnost: rychlou chůzi, chůzi do schodů, běh, tanec, poskakování a skákání přes švihadlo. K tomu silový trénink.

Plavání a jízda na kole jsou pro srdce a klouby výborné, kostem ale tolik nedají, protože při nich váha těla na skelet netlačí. Kdo počítá s bazénem jako s prevencí osteoporózy, počítá špatně. Trénink rovnováhy a koordinace kost sám o sobě neposílí, útočí ale na druhou polovinu problému. NZIP ho uvádí jako cestu, jak předcházet pádům, tedy tomu, co zlomeninu spustí. Silné zádové svalstvo k tomu podle portálu snižuje riziko zlomenin obratlů.

Rozsah stačí skromný. Půlhodinová svižnější procházka většinu dnů v týdnu, k tomu pár minut cvičení ve stoje u kuchyňské linky, tedy stoupání na špičky, přenášení váhy a stoj na jedné noze s přidržením. Kdo má za sebou zlomeninu obratle nebo pokročilou osteoporózu, měl by si sestavu nechat upravit fyzioterapeutem, protože prudké předklony a rotace páteře mohou v takovém stavu uškodit.

Zlomený krček: čísla, která ukazují, o co jde

Nejobávanější komplikací osteoporózy je zlomenina krčku stehenní kosti. NZIP uvádí, že zlomenina horního konce stehenní kosti, tedy širší skupina, do které krček patří, se podle některých odhadů v Česku ročně vyskytne u 8 až 11 tisíc lidí. Samotná zlomenina krčku pak potká ženy zhruba dvakrát častěji než muže.

U starších lidí ji spustí pád s malou energií, tedy lehké zakopnutí nebo pád z malé výšky, mladší člověk potřebuje k téže zlomenině pád z výšky nebo dopravní nehodu. Rozdíl dělá právě kvalita kosti.

Pokud je operace nutná, má podle portálu přijít co nejdřív, ideálně do 24 hodin od úrazu. U mladších pacientů a stabilních zlomenin se používá osteosyntéza, tedy spojení úlomků šrouby, hřeby nebo dráty. U starších pacientů a nestabilních zlomenin se sáhne po umělém kloubu.

Rehabilitace začíná okamžitě. Časná mobilizace startuje už v den operace a většina pacientů vstává den po zákroku. Pod vedením fyzioterapeuta se rozhýbává kyčel a posilují svaly.

Ta rychlost má důvod. Každý den strávený vleže znamená u seniora ztrátu svalové hmoty a riziko zápalu plic, trombózy i proleženin. Bolest při prvním postavení je nepříjemná, riziko z jeho odkládání je ale větší.

Léky, které se na osteoporózu používají

Základem farmakologické léčby jsou podle NZIP bisfosfonáty, konkrétně alendronát, ibandronát, risedronát a zoledronát. Zpomalují odbourávání kosti. Alternativou při nesnášenlivosti bývá denosumab, u žen po menopauze přichází v úvahu raloxifen. U těžkých forem se podává teriparatid injekčně pod kůži, obvykle po dobu dvou let. Léčbu vede a mění lékař, nejčastěji praktik ve spolupráci s osteologickou ambulancí nebo revmatologem. Vápník a vitamin D bývají součástí léčby, samy o sobě ale pokročilou osteoporózu nezastaví.

Ke každému režimu patří i to, co člověk vypustí. Kouření a nadměrný alkohol riziko osteoporózy zvyšují a s tím žádný lék nepohne.

Po první zlomenině začíná druhá prevence

Zlomená kost z malého úrazu je nejsilnější varování, jaké organismus umí vyslat. NZIP řadí předchozí zlomeninu mezi hlavní rizikové faktory osteoporózy, protože kdo se jednou zlomil z banálního pádu, zlomí se s vysokou pravděpodobností znovu. V praxi se přesto stává, že pacient odejde z ortopedie se srostlým zápěstím a nikdo mu kosti nevyšetří. Rozumný krok po zhojení je zeptat se praktického lékaře na denzitometrii a na hladinu vitaminu D v krvi.

Druhou nohou prevence je odstranění příčin pádu. Volné koberečky, špatné osvětlení cesty na toaletu, pantofle bez paty, závratě po lécích na tlak nebo na spaní. Nejlepší lék na osteoporózu nezabrání zlomenině, pokud senior každý týden padá. Zvláštní pozornost patří lidem, kteří dlouhodobě berou kortikoidy. NZIP je jmenuje mezi léky podporujícími úbytek kostní hmoty. Kdo je užívá měsíce, měl by mít kosti pod kontrolou už od začátku léčby. Čekat na první zlomeninu se nevyplácí.

Když vyjde osteopenie

Nález mezi -1,0 a -2,4 znamená předstupeň osteoporózy. Léčba se v této fázi obvykle nezahajuje a pozornost se soustředí na prevenci, což řada lidí slyší jako „nic mi není“.

Přitom právě tady se dá průběh nejlépe ovlivnit. Dostatek vápníku a vitaminu D, zátěžový pohyb několikrát týdně, konec s cigaretami a střídmost s alkoholem. To všechno funguje nejlépe v době, kdy kost ještě není křehká. Interval kontrolní denzitometrie určuje lékař podle nálezu a rizik. Bez kontroly se ale osteopenie snadno stane osteoporózou, aniž by o tom kdokoli věděl.

Na co si dát pozor

Vitamin D se předávkovat dá. NZIP varuje, že masivní akutní předávkování i dlouhodobě nadměrný příjem zvyšují hladinu vápníku v krvi, což se projeví nevolností, kalcifikací měkkých tkání, tvorbou ledvinových kamenů a v krajním případě selháním ledvin. Dávky nad rámec běžného doporučení patří pod kontrolu lékaře, ideálně po změření hladiny v krvi.

Bisfosfonáty mají svá pravidla užívání. Tablety se zapíjejí větším množstvím čisté vody nalačno a člověk po nich nemá půl hodiny uléhat, jinak hrozí podráždění jícnu. Kdo je bere jen tak mezi řečí u snídaně, riskuje potíže a zároveň o účinek přichází.

Ke stejné tabletě se nepřikusuje nic dalšího. Vápník, minerály ani přípravky na překyselení žaludku se s bisfosfonátem neužívají naráz, protože si ve vstřebávání překážejí. Doplňky vápníku proto patří na jinou denní dobu než ranní tableta a přesný odstup je uvedený v příbalovém letáku konkrétního přípravku.

Denzitometrie se nedělá plošně každému. Má smysl tam, kde je rizikový profil, tedy po zlomenině z malého úrazu, při dlouhodobé kortikoidní léčbě, při výrazném úbytku výšky nebo u žen po předčasné menopauze. O indikaci rozhodne lékař, samoplátecké vyšetření bez souvislosti bývají vyhozené peníze.

Kontrolní měření patří na stejný přístroj. Hodnoty z různých pracovišť se dají srovnávat jen obtížně a rozdíl mezi dvěma nálezy pak může vypadat jako zhoršení nebo zlepšení, které se ve skutečnosti nekonalo. Kdo mění poskytovatele, měl by si nechat nález z předchozího vyšetření a předat ho i s datem a názvem pracoviště.

A poslední věc, kterou lidé podceňují nejvíc. Zlomenina obratle nemusí bolet nijak dramaticky a část jich projde bez povšimnutí. Kdo je proti výšce z mládí znatelně nižší nebo se mu zaoblila záda, má důvod přijít k lékaři, i když ho nic nebolí.