Uprostřed noci se ozve bolest v palci u nohy, tak prudká, že vadí i dotyk peřiny. Ráno je kloub rudý, oteklý a horký. Za takovým obrazem bývá dna, lidově pakostnice nebo „nemoc králů“, a ve vyšším věku se objevuje častěji, než se čeká. Dna jako nemoc vzniká z kyseliny močové, která se v těle hromadí a tvoří krystaly. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) přitom hraje roli i to, co senioři užívají na tlak a otoky.
Co se při dně děje v těle
Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) a SÚKL jde o onemocnění, při kterém je v krvi, kloubech a tkáních příliš kyseliny močové. Z ní se časem tvoří krystaly. Ty v kloubu vyvolají zánět, a právě ten bolí.
Kyselina močová je konečný produkt rozkladu purinů, látek, které tělo získává z potravy i z vlastních buněk. Většinou za její přebytek nemůže to, že by si člověk dopřával moc. SÚKL uvádí, že u zhruba 90 procent lidí s vysokou hladinou ji ledviny vylučují příliš málo. Jen asi u 10 procent se jí tvoří víc, než je třeba.
Nemoc se dlouho tváří nevinně. Od prvního zvýšení hladiny po první záchvat podle SÚKL obvykle uplyne zhruba dvacet let. Člověk se tak o dně často dozví až v době, kdy už dávno pobírá důchod.
Kolik lidí postihuje a proč jí s věkem přibývá
V Evropě má dnu jedno až dvě procenta dospělých. Profesor Karel Pavelka ve Vnitřním lékařství z roku 2015 uvádí, že s věkem její výskyt roste: u mužů nad 65 let je to kolem 7 procent, u žen nad 85 let přes 3 procenta.
Ženy mají dlouho výhodu. Estrogen jim pomáhá kyselinu močovou vylučovat. Po menopauze proto podle SÚKL dny u žen přibývá.
Ve vyšším věku se přidává ještě jedna věc. Ledviny pracují hůř a seniorům se častěji předepisují léky, které hladinu kyseliny močové zvedají. O nich je řeč dál.
Jak vypadá typický záchvat
Podle SÚKL a britské zdravotní služby NHS začíná záchvat náhle. Nejčastěji zasáhne palec u nohy, lékaři tomu říkají podagra. Postižen může být i nárt, kotník nebo koleno, později také zápěstí a drobné klouby ruky.
Záchvat často přichází brzy ráno a probudí člověka ze spánku. Bolest vrcholí za šest až dvanáct hodin. Kloub je oteklý, zarudlý, horký a citlivý tak, že nesnese ani lehké přikrytí.
Bez léčby záchvat podle NHS obvykle odezní za jeden až dva týdny. To je zrádné, protože po něm následuje klid a leckdo nemoc podcení. SÚKL ale upozorňuje, že další záchvat přijde za měsíce nebo roky, bývá delší a zasáhne víc kloubů. Bez léčby se může rozvinout chronická dna. Pod kůží a u kloubů se pak tvoří tofy, tedy tuhé uzlíky složené z krystalů.
Po sedmdesátce je dna často nenápadná
Pavelka ve svém přehledu popisuje, že nad 70 let dna často nevypadá učebnicově. Postihuje víc kloubů najednou a může připomínat jiný zánět kloubů. Vyrovnává se poměr mužů a žen a přibývá dny vyvolané léky na odvodnění.
V praxi to znamená, že oteklé a bolavé klouby rukou nemusí být vždy opotřebení. Záchvat dny a artróza se mohou zaměnit, přitom se léčí jinak. Co je artróza a jak se projevuje, vysvětluje článek o artróze a bolestech kloubů. U dny přichází bolest náhle, s výrazným zarudnutím a otokem. Co z toho jde, pozná lékař.
Co záchvat spouští
NHS jmenuje několik spouštěčů: velké jídlo, větší množství alkoholu, nedostatek tekutin, horečnaté onemocnění, úraz kloubu, operace a některé léky. Pavelka k tomu přidává dehydrataci a lačnění po operaci. Dna se tedy nehlásí jen po hostině. Může ji vyvolat i obyčejné nemocniční lačnění nebo horký týden, kdy senior pije málo.
NZIP uvádí ještě jednu věc, která leckoho překvapí: záchvaty se objevují i při přísném hubnutí. Kdo se rozhodne shodit kila radikální dietou, riskuje, že místo úspěchu dostane bolavý palec.
Léky na odvodnění a kyselina močová
Tohle je místo, kde se dna u seniorů liší od dny u čtyřicátníků. Thiazidová i kličková diuretika, tedy léky na odvodnění, třeba furosemid, zvyšují hladinu kyseliny močové. Píše to SÚKL i Pavelka. NHS mezi rizikové léky řadí i některé přípravky na vysoký tlak, například ACE inhibitory.
Lékaři tyto přípravky nepředepisují bezdůvodně. Diuretika pomáhají při oteklých nohách, srdečním selhání i vysokém tlaku. Lékař proto zvažuje, zda lék jde nahradit jiným. Při vysokém tlaku má podle SÚKL na výběr i léky, které hladinu kyseliny močové mírně snižují, například losartan. Víc o léčbě tlaku je v textu o vysokém krevním tlaku u seniorů.
Zvláštní případ jsou nízké dávky kyseliny acetylsalicylové, které se užívají jako prevence infarktu. Hladinu kyseliny močové mírně zvyšují. Podle Pavelky ale přínos převažuje, a proto se v nich podle doporučení pokračuje.
Jedno pravidlo platí bez výjimky: žádný lék nevysazovat na vlastní pěst. Kdo bere diuretika a objeví se u něj záchvat, má to říct praktickému lékaři a přinést mu seznam všech léků, i volně prodejných. Jak se takový seznam hlídá, rozebírá text o užívání více léků ve stáří.
Léčba záchvatu a její omezení u starších
U seniorů je výběr léků na záchvat užší, než by se zdálo. SÚKL uvádí, že protizánětlivé léky typu ibuprofen nejsou vhodné při vředové chorobě, selhání ledvin a srdečním selhání ani u lidí, kteří berou léky na ředění krve.
Kolchicin, další lék používaný při záchvatu, se nedává při závažně snížené funkci ledvin. Nesmí se také kombinovat s některými léky, například s antibiotikem klarithromycinem nebo s cyklosporinem. Starší pacient, který bere víc přípravků, tak může narazit na střet, o kterém neví.
Pro starší lidi s horšími ledvinami bývá podle SÚKL vhodnou volbou prednison nebo injekce přímo do kloubu. O tom, co z toho přichází v úvahu, rozhoduje lékař. Dávky tu záměrně nejsou, protože se řídí věkem, ledvinami i dalšími léky.
Co dělat při záchvatu doma
NHS radí vzít co nejdřív lék, který předepsal lékař. Pomáhá klid a zvednutá končetina. Kloub lze chladit sáčkem s ledem zabaleným v utěrce, nejvýš dvacet minut. Pít se má dost vody, pokud lékař pití neomezil, což platí třeba u srdečního selhání. Kloub se nezatěžuje a v noci je lepší nechat ho bez peřiny.
| Hned při záchvatu | Probrat s lékařem |
|---|---|
| Vzít lék, který lékař na záchvat předepsal | Zda některý z léků na tlak či odvodnění nejde nahradit |
| Klid, končetina nahoře | Jak často se záchvaty vracejí a zda je čas na lék snižující kyselinu močovou |
| Led v utěrce, nejvýš 20 minut | Jaké léky na záchvat připadají v úvahu při horších ledvinách |
| Pít vodu, pokud lékař pití neomezil | Celý seznam užívaných léků včetně volně prodejných |
| Kloub nezatěžovat, v noci bez peřiny | Jak by měla vypadat strava a kdy se o ní poradit s nutričním terapeutem |
Kdy k lékaři a jak se dna pozná
Při prvním záchvatu patří senior k praktickému lékaři. Ten pošle krev na kyselinu močovou, výsledek ale sám o sobě nerozhoduje. Profesor Pavelka upozorňuje, že během záchvatu může být hladina normální a že vysoká hodnota dnu nepotvrzuje ani nevylučuje, proto se odběr doporučuje udělat dvakrát s odstupem dvou týdnů. Pokud je diagnóza nejasná, přichází na řadu revmatolog. Nejspolehlivěji dnu prokážou krystaly v tekutině odebrané z kloubu tenkou jehlou, NHS zmiňuje i ultrazvuk.
Hned, tedy na pohotovost nebo na záchranku, je třeba vyrazit v jiné situaci. NHS uvádí, že pokud se bolest a otok zhoršují a přidá se vysoká horečka, zimnice, nevolnost nebo nechuť k jídlu, může jít o infekci kloubu. To už nepočká do pondělní ordinace.
Samotná vyšší hodnota kyseliny močové bez potíží ještě není nemoc. SÚKL uvádí, že se takový nález většinou léky neléčí a základem je životospráva. Výsledek z odběru proto není důvod k panice.
Dlouhodobá léčba: lék, který se nesmí přestat brát
SÚKL označuje dnu za jedno z mála revmatických onemocnění, které lze dobře zvládnout, dokonce i vyléčit. Předpokladem je dlouhodobá léčba.
Lék snižující kyselinu močovou, nejčastěji alopurinol, se doporučuje při opakovaných záchvatech, při tofech nebo ledvinových kamenech. Bere se pravidelně, obvykle celoživotně, i když žádné potíže nejsou. Cílem je hladina pod 360 µmol/l, u lidí s tofy pod 300.
První měsíce mohou být paradoxní. Záchvaty se na začátku léčby můžou krátkodobě objevovat častěji. Lékař proto zhruba na půl roku přidává kolchicin. SÚKL upozorňuje, že když léčba selže, bývá to hlavně proto, že není důsledná, a NHS radí brát lék pravidelně i bez potíží. Kdo ho vysadí, jakmile bolest zmizí, riskuje, že se záchvaty vrátí.
Co jíst a co raději ne
Podle NZIP a SÚKL je rizikové maso a vnitřnosti, masové vývary a extrakty, slazené nápoje, pivo a destiláty. Maso je lepší vařit než smažit nebo grilovat.
U seznamu potravin se zdroje liší. Starší dietní seznamy, například NZIP z roku 2022, zakazují i luštěniny, houby, špenát nebo kávu. Novější přehled SÚKL z roku 2026 uvádí, že zelenina včetně luštěnin riziko nezvyšuje a káva i mléčné výrobky působí spíše ochranně. Kdo má pochybnosti, ať se zeptá lékaře, než ze stolu vyřadí půlku jídelníčku. Starší člověk si zbytečně přísnou dietou může ublížit víc než špenátem.
Hubnout se má postupně, bez hladovek a drastických diet, jak zdůrazňují NHS i NZIP. Pravidelný pohyb dnu prospívá, SÚKL ho doporučuje. Při záchvatu ovšem kloub odpočívá. Pitný režim má pro dnu zvláštní váhu, protože nedostatek tekutin patří mezi spouštěče. Jak má vypadat strava starších lidí jako celek, popisuje text o výživě ve stáří.
Na co si dát pozor
Častá chyba je dnu nechat být, protože záchvat po dvou týdnech odezněl. Druhá je léky na vlastní pěst vysadit nebo si půjčit od souseda tabletky na bolest, které se k ledvinám či srdci vůbec nehodí. Třetí je léčit si bolestivý palec jako zlomeninu či podvrtnutí, když jde o dnu.
Pro rodinu seniora stojí za to jedno praktické opatření. Před návštěvou lékaře sepsat všechny užívané léky a poznamenat, kdy a jak často se bolesti objevily. Praktický lékař pak snáz posoudí, zda souvisí s diuretikem, a případně pošle k revmatologovi. A kdo už má dlouhodobý lék na snížení kyseliny močové, ať si u lékaře hlídá kontroly. Ty rozhodují o tom, jestli se záchvaty budou vracet.
